Amsterdam - Nizozemí
na víkend s A320 a A319 ČSA (Click4sky)
28. - 29. června 2008

Další z našich společných výprav tentokrát směřovala do jedné z nejhojněji navštěvovaných metropolí Evropy - Amsterdamu.

Idea se zrodila na počátku tohoto roku, kdy České aerolinie začaly v rámci svého nízkonakládového produktu Click4sky nabízet poměrně zajímavou cenu za letenku do destinace, která již delší dobu figurovala na čelném místě našeho výběru a bylo otázkou času, kdy se do ní vypravíme. Onen moment přišel počátkem letošního března, rychlá výměna informací a rezervace byla jasná. Stejně jako v ostatních případech zbývalo "doladit" ubytování a těšit se na dvoudenní návštěvu turisticky velmi oblíbeného centra.

Odlet z PRG se nevymykal ze standardního režimu, i když určité zpoždění jsme nabrali již při nástupu do letadla. Jak se ukázalo, nebylo pro náš program nijak významné, naopak, po 1:10 h letu jsme linkou OK 0616 přistáli bez problémů v 08:50 SELČ - jen s poněkud tvrdším kopancem podvozku o RWY 27. Počasí nebylo nijak příznivé, i z obrázků je vidět, že prostor pod letadlem až do posledních chvil před přistáním vykrývala vrstva oblačnosti, která nám znemožnila orientovat se i při samotném přistání. Na kterou RWY z pestrého dráhového systému jsme nakonec dosedli, se nám podařilo zjistit až dodatečně. Běžný a aviatikou nepoznamenaný cestující - zde čtenář - řekne: "No a co", my ovšem máme vyšší měřítka a v jistých směrech, jsouce takto postiženi, pídíme se o průběhu letu detailněji.

V tomto směru - odbíháme, ač neradi - byl kapitán letadla A320 OK-LEF poněkud skoupý na slovo, a tak se cestující, kromě přijetí na palubě, o trase, výšce, počasí, rychlosti - zkrátka aspoň základní charakteristice letu, nedověděli vůbec nic. Existují méně renomované letecké společnosti ve kterých zjistili, že cestující tyto informace neignorují, ba naopak a rádi jim je poskytnou. I posádky se u mnoha jiných aerocompanií chovají lépe než ta, kterou jsme měli tu čest poznat na našem ranním letu.

Po přistání a zorientování se na letišti AMS jsme vyhledali způsob přepravy směr hotel (již v přípravném období pečlivě studovaném). Systém městské hromadné dopravy v AMS (dále jen MHD) zdál se býti zpočátku oříškem tvrdším, zvláště pokud je ubytovací zařízení lokalizováno poněkud dále od nejživějšího centra, v našem případě na jih. Protože rámcově je MHD popsána na mnoha informačních webech, nebudeme se pouštět do zbytečných detailů, dlužno však říci, že není nad osobní zkušenost přímo na místě, protože zde je třeba projevit jistou míru představivosti a improvizace, zvláště použití tzv. stripových jízdenek je zajímavé samo o sobě. vše ovšem vždycky dopadne dobře. Kombinace vlaku, metra, tramvaje, případně autobusu poskytne po prvotním období nervozity velmi rychlý a hbitý servis.

Faktem je, že se nám podařilo dosíci kýženého hotelového zařízení, zajistit ubytování, odhodit a odložit méně potřebné věci na jeden již uvolněný pokoj a kolem 11:00 h vyrazit do města.

Vzhledem k omezeným časovým možnostem jsme se zaměřili především na obhlídku města. Bylo by nošením dříví do lesa či sov do Athén znovu omílat nesčíselněkrát vyřčené a napsané o amsterdamských kanálech, hanbaté čtvrti červených luceren, desetitisících jízdních kol, sýrech či nepřeberném množstvím mutací tulipánů. A poté s neskrývaným překvapením konstatovat, že ty kanály, výlohy s více či méně ošklivými a opotřebovanými ženštinami, bicykly a tulipány tam skutečně jsou!

Sobota patřila procházce nejstarší částí města, tedy jeho části. Prakticky celý den bylo zataženo, občas se snesla lehká dešťová přeháňka, postupně se obloha lehce protrávala, skoro by se dalo říci ideální podmínky pro pěší putování.

V ulicích, uličkách a kanálech panoval velmi čilý ruch, což zpočátku celé výpravě způsobovalo poněkud větší problémy. Kromě ulic zde totiž tisíce cyklistů na strojích nejrůznějších konstrukcí a úprav křižují také chodníky, neboť ty jsou prakticky všude současně děleny na značené cyklopruhy. Pro našince je tento způsob propojení prakticky neznámý, a jak jsme se na vlastní kůži přesvědčili, dosti riskantní.

Zatímco např. turisté obdivují jedinečnou architekturu a někdy až bizarní uskupení domů, štítů, vstřebávají atmosféru, sledují cvrkot na vodní hladině kanálů, pobíhají občas zmateně s fotoaparátem a hledají místo k pořízení toho nejlepšího snímku, nevědomky tak sobě i kolařům komplikují život, mnohdy o něj skutečně jde.

Postupně jsme si na tento mumraj zvykali, stále častěji otáčeli hlavy zkoumajíce, jak daleko je nejbližší jezdec nebo skupina cyklistů. S jistou dávkou pýchy je třeba konstatovat, že ačkoli se vyskytl nejeden případ, kdy střet se zdál již nevyhnutelným, oboustranným mistrným manévrem se ho vždy podařilo odvrátit. Všichni členové výpravy zůstali bez sebemenšího šrámu, i když k němu někteří měli hodně blízko.

Jestli nás zde něco opravdu vzalo, pak to je chování lidí místních mezi sebou, ale i k cizincům, kterých je mezi návštěvníky valná většina. Jak jsme se mohli přesvědčit, cyklisté jsou motorizovanými jezdci s klidem a nadhledem tolerováni, i když jedou v jednosměrné ulici v protisměru nebo se vhrnou do křižovatky. Stejně tak velocipedisté vnímají pěšáky a nepozorné turisty neustále se potácejících v cyklistických koridorech jako něco zcela normálního. Jejich technika jízdy i bleskurychlé reakce svědčí o tom, že to mají v paži.

Ovšem nikde ani nejmenší náznaky zvýšeném hlasu, natož pořvávání, vztyčených k tomu určených prstů, bušení do čela, nadávek, vulgarity, agresivity, hulvátství. Až pohádkově neskutečná tolerance, pohoda, klídek, nadhled, přátelské pokynutí s úsměvem na rtech. Město přímo multietnicky ukázkové, a přitom tolik vzájemného respektu, podvědomého porozumění a ohleduplnosti. Je to přímo balzám na duši, když porovnáme chování v našich městech, a tím jsou míněny všechny kategorie lidí, pohybujících se po jízdních i pěších komunikacích. Platí to bohužel nejen o dopravě.

To je jeden z nejsilnějších zážitků, který jsme si, myslím, všichni odnesli.

Čas ubíhal a jistá míra únavy byla po prošlapaných kilometrech s lehkým podvečerem cítit a s různým stupněm intenzity patrná na všech členech výpravy. To byl povel vyhledat azyl v některém z mnoha pohostinských zařízeních, jimiž se to v malebných uličkách jen hemžilo, a kde byl zastoupen takřka celý svět. Někteří dlouho přemýšleli, kam zajít, jestli vzít útokem italskou, řeckou, čínskou, brazilskou.. Nabídek bylo nepočítaně a nikdo nemohl říci, že by si nevybral. Skupina se na tuto dobu poněkud rozpadla, abychom se, nasyceni a napojeni, odbrali na tram No.2 a přesunuli zpět do hotelu.

Následovalo převzetí klíčů od pokojů v recepci a rozchod k vyhledání kýženého útulku. Prakticky všichni členové výpravy byli ubytováni v HEM Annex Hotel Amsterdam, čímž tento název, zejména slůvkem "Annex", do písmene vystihuje charakter zařízení. Protože jsme však nepřijeli vyžívat se v luxusu hotelových apartmá, navíc dosti vyčerpáni a znaveni, s povděkem jsme zalehli a hutným spánkem nabírali sil do druhého dne, jímž byla neděle.

O co spartánštější bylo ubytování, o to bohatší, a nutno říci překvapivější, byla snídaně, zakomponovaná v ceně noclehu. Nabídka nazvaná "American menu" byla opravdu velmi pestrá a chutná. Zcela jednoznačně příjemné překvapení.

Nasyceni vydali jsme se i se všemi věcmi do města, tentokrát s hlavním cílem okusit plavbu lodí po kanálech starého města, předtím však ještě procházka po některých místech, jejichž návštěvu jsme už v sobotu nestihli.

Okružní cca hodinová okružka nás zavedla mj. i do přístavu, abychom si alespoň částečně vychutnali pohled na Amsterdam z vody.

Plavba po samotných kanálech je skvělou ukázkou mistrného ovládání lodí jejich lodivody, protože vzhledem k velikosti výletních lodí, jejich počtu, intenzitě provozu, rozměrům kanálů a mostů, dokážou manévrovat se svými svěřenci s centimetrovou přesností. I přesto některé vymezovací dřevěné pilíře nesou známky tvrdších kolizí plavidel těch, kteří ještě nemají ten správný grif.

I tady platí: To se musí prožít, není slov, která by mohla tu skutečnou atmosféru vystihnout.

Čas rychle ubíhal a přiblížil se okamžik přesunu na letiště, protože i zde jsme si chtěli vychutnat pobyt na terase a čilý provoz na letištní provozní ploše. Vyhlídková terasa je tím, co můžeme jen závidět místním leteckým fandům. Je vskutku vyhlídková, dojem vězení vskutku nebudí :-)

Jirka N. s rutinou jemu vlastní zajistil pro všechny členy výpravy na elektronickém terminálu palubenky, a tak jsme očekávali některou z "třistadvacítek", na kterou byla rezervace uskutečněna.

O to překvapivější byl pohled na "zaparkovaný" A319 OK-MEK u nástupního mostu. Nastala zajímavá situace, zvláště pro ty, kteří měli seating za řadou č. 23. Personál letadla - myšleno stevardy - nevyvedlo z míry ani to, když po předložení palubenky s "místenkou" na sedadlo v sedmadvacáté řadě ani nehnuli brvou a směle pokynuli k neexistujícímu místu! A na samém konci kabiny pak ještě stevard žertovně pohlédl směrem do "ocasu" a pronesl k cestujícím marně hledajícím svá místa plynně anglicky: "Next Airbus please". - Docela silná káva - inu vžil se během pár chvil slogan: "České aerolinie - ve vzduchu jako doma, ale na zemi je to ..."

Nakonec jsme ale přeci jen na palubě všichni zůstali, některým bylo přiděleno náhradní místo, a tak jsme se vydali beze ztrát na zpáteční cestu do PRG. Tentokrát jsme měli možnost sledovat letové informace i kapitán byl o poznání sdílnější. Na RWY 24 LKPR, kam proběhlo jedno z nejtvrdších přistání naší letošní sezóny, dopadl Airbus pár minut před plánovaným příletem.

Co na závěr?

Návštěva Amsterodamu, byť krátká, jednoznačně patřila k tomu nejlepšímu, co jsme během svých cest zažili. Nedá se detailně popsat vše, co bylo k vidění, co bylo třeba objevit, do čeho proniknout, ale v tom je to kouzlo cestování.

Kdo zažil, jistě potvrdí, tomu, kdo nezažil, můžeme jen doporučit: Zkuste to!

Tak šťastnou cestu a spoustu krásných zážitků !!!

 

za mnohapočetný tým Honza Slezák, LKKV.info

Další reporty naleznete v sekci Letecké výpravy

Související odkazy:

České aerolinie - stránky letecké společnosti

Click4sky - stránky nízkonákladového produktu Českých aerolinií

Schiphol Airport - webové stránky letiště v Amsterdamu