S EasyJetem do Dortmundu - 1. část
18. - 20. září 2004

 

Společnost Easyjet byla založena v roce 1995, domovské letiště pro jejích cca 130 letadel je na letišti Londýn - Luton. Flotilu tvoří letouny Boeing 737-300, 737-700 a Airbus A319-111. Dvěma z nejnověji dodaných Airbusů jsme měli možnost letět do Dortmundu a zpět.

Jirkovo palubní vstupenkaRadek, Jirka a Jiřinka - náš azyl na RuzyniZačátek cesty u Jiřiny v kanceláři byl velmi příjemný...Vzhůru do světaAirbus 319-111 G-EZED právě přiletělTěsně před odletem

 

Letenky jsme díky Jirkovi zabookovali přes internet dostatečně v předstihu - už v květnu. Díky tomu nás samotná letenka cestou tam nestála ani korunu, zpět 125 Kč + letištní poplatky - asi 1.400 Kč za obě cesty.
Odbavení pro letadla EasyJetu probíhají standardně - check-in je otevřen zpravidla 2 hodiny a odbavení končí 30 minut před odletem. Zajímavostí, se kterou je nutno počítat je to, že sedačky v letadle nejsou číslovány. Systém, praktikující se v Ruzyni - každý sedí, kde právě sežene místo, v DTM a pravděpodobně i jinde ve světě neplatí až tak doslova. Ale o tom až dále. 2 hodiny do odletu jsme pak strávili v příjemné společnosti Jiřinky B., která nám ukazovala zákulisí letiště (kancelář bez oken je opravdu silně deprimující). Letadlo přiletělo přesně a po vystoupení všech cestujících se okamžitě otevřely dveře k našemu nástupu.

 

Těsně před startem z dráhy 24 - foto Richiee od brány č.6 v KněževsiTěsně po startu z dráhy 24 - foto Richiee od brány č.6 v KněževsiNechranická přehrada a ChomutovCelkem unikátní fotografie - dole uprostřed karlovy Vary z výšky 8.000 metrůJezero Moehnesee - v tuto chvíli už takřka v ose dráhy 24 v DTMSpotter v akci :-)

 

Přivítání na palubě probíhá ve 3 jazycích - perfektně anglicky a německy, česky se silným anglickým přízvukem. Odstartovali jsme z dráhy 24 přesně na čas v 15.35 hod. Krátkým pohledem jsme zkontrolovali spottery u brány v Kněževsi a nabrali kurz na západ po L984. Celou cestu bylo jasno bez oblačnosti, takže jsme mohli podle Nechranické přehrady a elektráren Prunéřov lokalizovat i Karlovy Vary. EasyJet nabízí během cesty i palubní bufet - kávu, čaj, pivo - jeden každý za 5 EUR. Po nastoupání do letové hladiny nám steward rozdal palubní časopisy (před přistáním je zase posbíral). Jedno rychlé přejetí vozíku s bezcelním prodejem znamenalo ukončení palubních služeb - začali jsme klesat na letiště Dortmund-Wickede. Hladké přistání na dráze 24 Airbusu A319-111 reg.G-EZED proběhlo s dvacetiminutovým předstihem oproti letovému řádu. Honza se ještě snažil sehnat dohromady posádku, aby jí po vzoru fotografů z Planes vyfotil, což se mu nakonec přes jejich protesty povedlo.



Ten Airbus má ale čidel!Airbus=létající autobusVysunutá mechanizace křídla těsně po dosednutí na dráhu 24 v DTMHonza nahání stewardy na foceníHonza už nahnal stewardy do uličky a vyfotilWilkommen in Dortmund!



O vlastním fotografování v Dortmundu bude druhý díl povídání. Zjistili jsme, že ve třech dnech našeho pobytu EasyJet točil v této destinaci 3 Airbusy - v době naší návštěvy G-EZED, G-EZEK a G-EZET (s tím jsme nakonec letěli zpět).

Odlet - pod nám terminál DTMPoslední pohled na Dortmund před vletem do oblačnostiVýška 10.000m



Cesta zpátky po příjemně stráveném víkendu vypadala na začátku značně dramaticky. Po odbavení u přepážky Easy jsme bez problémů (pouze s nutností vybalit notebook, jako vždy) prošli bezpečnostní kontrolou. EasyJet zavedl v DTM již dříve zmíněnou metodu obsazení letadla bez místenek - ale na rozdíl od Ruzyně striktně dodržovanou - cestující mají na palubní vstupence číslo, podle kterého nastupují do letadla. Vždy po 30. Takže dochvilnost v případě, že chcete - jako my - fotit u okénka se vyplácí.


Finále RWY 24 na LKPR - po přeletu Bohnic
Na ILS RWY 24 - v dálce ČVUT v DejvicíchNa dráze 24 - brzdíme co to dá - obraceč tahu v plné parádě



V tu chvíli už jsme se viděli na palubě letadla a přemýšleli o tom, kam si sedneme. To jsme netušili, že EasyJet praktikuje v Dortmundu záležitost podobnou Ruzyňskému odbavení cestujících do Anglie. Pokud chcete letět letadlem jakékoliv britské společnosti, musíte absolvovat ještě jednu, velmi důkladnou bezpečnostní kontrolu. V tu chvíli začalo naše martýrium s britsko-německými úředníky. Jirka si dovolil mít v batohu celé 2 zapalovače - na otázku "K čemu?" už úřednice nečekala na odpověď a jeden z nich hodila do koše. Pak jsem přišel na řadu já. Po projetí batohu rentgenem následovalo obligátní prohlédnutí počítače a nová cesta rentgenem - batoh zvlášť notebook zvlášť. Nové vrtění hlavou znamenalo vyndání foťáků z batohu, odložení počítače do rohu a znovu rentgen - foťáky zvlášť, batoh zvlášť. A teď to začlo - "vy tam máte ještě nějakou elektroniku" - vyndal jsem scanner a ukazuji ho úřednici. V tu chvíli jsem měl dojem, že chtěli zalehnout na zem a zařvat bomba! "K čemu je to? Proboha, to má dokonce anténu! S tím by šlo spojit s tím počítačem! To si s sebou na palubu vzít nemůžete!" Málem mě ranila mrtvice. Nepomohly ani chabé argumenty o tom, že jsem s jejich letadlem a s tímto zařízením cestoval už z Prahy. Prostě - předpisy hovoří jasně. Nevíme k čemu to je, tak to prostě nepoletí. Nakonec se dali umluvit a museli jsme s Jirkou absolvovat cestu zpět na přepážku Easyjetu, znovu všechno vysvětlovat slečně. Ta nakonec prohlásila, že dá tu záhadnou krabičku s číselníkem kapitánovi a ten jí snad vezme do letadla. Uf - 1. kolo bylo za námi. zdá se, že jsem zatím nepřišel o scanner za 6 tisíc. Do letadla jsme se dostali mezi prvními. Zpoždění z rána, kdy Airbus letěl do Nice se 40 minutovou sekerou bylo zažehnáno. Jenže moje nervy pracovaly na plné obrátky. V letadle byli už všichni a scanner nikde. Dokonce jsme zaregistrovali výměnu posádky - Do Dortmundu přiletěla pilotka ve funkci kapitána. Na poslední chvíli těsně před odstavením schůdků vběhli do letadla dva mechanici a kapitánovi předali mojí záhadnou krabičku. Naštěstí zřejmě v posádce nebyli světa neznalí piloti a ochotně mi můj scanner přepravili.

 

A jsme doma! (skoro)Posádka pře sklo nástupního mostu



Cesta zpět (snad až na oblačnost) probíhala ve stejném duchu, jako cesta do Dortmundu. U Slaného se z mraků vyloupla zem, a po otočce na ETATU provedl Airbus ILS přiblížení na dráhu 24 Ruzyňského letiště. Protože v tu chvíli byly naše foťáky doběla rozžhavené od fotografování, vrátíme se i ke konečnému přiblížení na dráhu 24 LKPR obrazovým materiálem.

A jaký je závěr? Už teď brouzdáme po internetu na stránkách nízkonákladovek a plánujeme nový výlet téměř zdarma. Zkuste to taky!

LKKV info