Májová výprava do Madridu s Airbusy A340 LAN Airlines

a Boeingy 737 společnosti Lufthansa
(přes Drážďany a Frankfurt)
Španělsko
1. - 3. května 2008


Rok 2007 byl u mnoha leteckých nadšenců ve znamení letů s pro nás exotickou společností LAN Airlines mající základnu v Santiagu de Chile v zemi zvané Chile :-). Společnost létající mimo jiné na lince LA 704 / 705 Santiago de Chile - Madrid ( Madrid - Santiago de Chile) prodloužila své lety až do německého leteckého uzlu zvaného Frankfurt / Main. Dle dostupných informací se tak stalo roku 2006. Úsek mezi Frankfurtem a Madridem nabízí nyní letecká společnost za luxusní cenu 78 EUR za zpáteční letenku vč. všech poplatků (zpáteční letenka mezi Frankfurtem a Santiagem vychází nyní od 955 EUR). Na webovém pavouku se postupně začaly objevovat reporty z výprav, do kterých byly lety s Chilany zakomponovány. Touha vyzkoušet si chilskou společnost a proletět se navíc pro mnoho z nás zatím největším letounem (a konečně widebody strojem) - Airbusem A340-300 byla pro mnoho z nás (přesně 12) natolik silná, že jsme se pro výpravu do španělské metropole také rozhodli. Vzhledem k tomu, že někteří z nás měli na rok 2007 již mnoho letů naplánováno, zvolili jsme pro termín výpravy do Madridu začátek května roku následujícího.

Pár měsíců před prvním májem, na který byl let s první "třistačtyřicítkou" knihován, jsme zahájili plánování cesty do Frankfurtu. Někteří zvolili přepravu autobusem společnosti Student Agency s nočními přejezdy a před odletem do Madridu ještě vyrazili na prohlídku německého města, druhá, méně početnější skupinka pak zvolila cestu a lety s vlajkovým dopravcem Německa - společností Lufthansa z německého letiště v Drážďanech. Přeci jen z Karlových Varů to do Frankfurtu (ne)bude možné až v roce ... ??? Snad.

Během několika dnů před odjezdem probíhal web check-in na lety LANu a 30. dubna odpoledne i na cestu s Lufthansou z Drážďan do Frankfurtu.


Čas odjezdu z Karlových Varů - čtvrtek 1. května v 9 hodin ráno. Přes Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem jsme se s krátkou přestávkou v Chomutově přesunuli po nově otevřené dálnici na letiště v Drážďanech. Před zrekonstruovaným letištním terminálem jsme stanuli pár minut po půl dvanácté. U přepážek Lufthansy jsme odbavili naše zavazadla a vydali se na průzkum. Jako první jsme navštívili vskutku pěkný shop s modely letadel, leteckými časopisy a mnoha dalšími leteckými předměty. Do sbírky jednoho z nás přibyl model Airbusu A321 OK-CEC ČSA od Herpy - další letoun, který některé z nás na jedné z minulých výprav doprovázel.

Z druhého patra, kde se nachází vyhlídkový prostor, jsme zahlédli Dorniera 328 Cirrus Airlines a několik po letišti se "povalujících" Airbusů A310 společnosti Air India.

Průzkumu dále neunikly ani přepážky mnoha cestovních kanceláří. Některé nabídky byly vskutku moc pěkné. Takových 14 dní na Maledivách za 1200 EUR s all inclusive včetně všech poplatků - opravdu úžasný kauf.

Přesunuli jsme se do tranzitu. K odletu do Mnichova se právě chystalo Avro 146-RJ85 (D-AVRK) Lufthansy City line. Cestou z Hurghady do Hannoveru se zastavil Boeing 737 Air Berlinu. Největší drážďanskou lahůdkou byl však Boeing 767 Belair letící na Rhodos.

Mírně zpožděný dorazil z Frankfurtu Boeing 737-300 (D-ABED) společnosti Lufthansa. Velmi uspokojivě obsazený letoun se k cestě na práh dráhy 22 letiště Klotsche v Drážďanech vydal expresním pojížděním - zatím asi nejrychlejším v historii našich výprav - ve 14:55. Pravdou je, že Lufthansa je až na výjimky svým rychlým pojížděním po letištích pověstná.

Po dosažení letové hladiny byly servírovány nápoje. Cestu jsme si tak zpříjemnili lufthansáckým kafíčkem a focením kumulonimbů. Před největším německým hnízdem ocelových ptáků bylo opravdu rušno a přiblížení na RWY přinejmenším zajímavé. Středně tvrdé dosednutí, rychlý výjezd z dráhy, opět expresní pojíždění a zaujmutí parkovací pozice u Terminálu 1 EDDF. Loučíme se s Boeingem a vyrážíme na čtvrthodinovou "procházku" po frankfurtském letišti. Přicházíme k pásům výdeje zavazadel. U našeho letu z Drážďan je uveden čas 3 min. značící dobu, kdy se našich kufrů pravděpodobně dočkáme. Dočkali.

Via Sky Line jsme se přesunuli na Terminál 2, kde je v sektoru E odbavován i let chilské společnosti LAN do Santiaga de Chile via Madrid. Early check-in byl již otevřen, a tak jsme naše zavazadla opět odevzdali a zamířili na vyhlídkovou terasu. Po setkání s ostatními byla madridská výprava kompletní.

O půl šesté odpoledne přistál na frankfurtském letišti Airbus A340-313X (CC-CQA) LAN Airlines. Svůj pobyt v německém uzlu si letouny této společnosti "užívají" u fixního gatu E2.

Následoval check-in ostatních členů výpravy ( nezbytná místa u oken již byla dříve zajištěna v rámci web check-inu) a pomalý přesun do tranzitního prostoru. Bezpečnostní rámy byly nastaveny na nejvyšší citlivost, a tak i ten, kdo byl prostý jakéhokoliv kovu, byl důkladně prohlédnut.

Fázovaný boarding letu LA 705 do Santiaga de Chile via Madrid byl zahájen téměř hodinu před plánovaným odletem. Nejprve cestující první třídy, poté rodiny s dětmi, pak odzadu cestující ekonomické třídy a poslední cestující business class.

Letoun byl kompletně naboardován téměř 15 minut před plánovaným odletem v 19:35 hod. Pushback, nahození čtveřice motorů a pojíždění k místu vzletu z pro tento let obvyklé dráhy 18. Take off proběhl ve 3/4 na 8 večer. Let vedl přes Karlsruhe, Lyon, Toulouse a Zaragozu až k Madridu. Před zahájením přistávacího manévru následoval jeden čtyřminutový vyčkávací obrazec, ze kterého jsme zatáčkou o 360° pokračovali na přiblížení pro dráhu 33L letiště Madrid / Barajas. Naše cesta skončila u gatu R14 zbrusu nového Terminálu 4S LEMD.

Let to byl naprosto úžasný. Jeho převážná část se nesla v duchu oslavy narozenin jednoho ze členů výpravy, které připadly přesně na den a čas vzletu letounu. A tak se pojídalo a především pilo výborné chilské červené víno, které bylo neustále doléváno jednou z nejkrásnějších letušek jménem Carmen. Část letu jsme věnovali i audiovizuálnímu systému, který u LAN Airlines nabízí mnoho hudebních kanálů, filmů různých žánrů, her, airshow apod. (alespoň u některých strojů vybavených individuálními LCD obrazovkami). V opěradle je k dispozici dálkový ovladač a telefon na kreditní kartu. Hovor přijde na 6 USD za minutu.

Po přistání následoval další maratón po letišti. Chvilku jsme strávili na pasové kontrole, pak se opět svezli vlakem, mnoha eskalátory až k pásu na zavazadla. Čekali jsme příšerně dlouho. Zavazadla dorazila a my mohli vyrazit na cestu k hotelu. Madridské metro sice jezdí až do půl 3. ráno, cesta do hotelu by však byla příliš zdlouhavá, tak jsme raději zvolili taxi. Dvanáctičlenná výprava se rozdělila do tří vozů a začal bez nadsázky závod na život a na smrt. Zvláště řidič našeho "korábu" značky Škoda Oktavia se zřejmě pokoušel o rekord na madridském okruhu. Naše čtveříce vyrážela z letiště jako poslední, během chvíle jsme však díky bezmála dvousetkilometrové rychlosti stanuli na přední pozici. Díky jednomu zaváhání na semaforu však naše posádka dorazila jako druhá.

Následovalo ubytování a jak už to tak bývá, ti nejrychlejší nakonec získali přízemní apartmány, ti středně rychlí v prvním či druhém patře a ti co si počkali, měli výhled na celou čtvrť z nejvyšších pater :-)

Apartmány byly vskutku luxusně a moderně vybavené a dostat se ještě někdy do Madridu, zcela jistě by se jedním z míst, kde přenocovat, stal i hotel Oasis Madrid Albufera, který jsme si za svou základnu pro tuto výpravu vybrali - jak s ohledem na vybavení a vzhled, tak i na cenu, která za dvoulůžkový apartmán činila 50 EUR na noc.

Probudili jsme se do pátečního rána zalitého slunečními paprsky a sytě modrou oblohou. Bylo relativně chladno. Během dne se však rtuť teploměru zastavila na příjemných 26°C.

Start lehce okleštěné výpravy (někteří si chtěli přispat nebo měli jiný program) byl stanoven na 9. hodinu ranní. Od hotelu jsme vyrazili na stanici metra. Překvapila nás přehlednost, čistota dráhy a její starobylý interiér. Zakoupili jsme jednodenní jízdenku do zóny A zahrnující převážnou část madridského centra a jeho okolí a vyrazili linkou č. 1 do stanice Sol. Na Puerta del Sol, Plaza Mayor i v přilehlých uličkách finišovaly přípravy na oslavu výročí založení města "Don de Mayo". Prošli jsme centrum metropole se zastávkou na sklínku výborného madridského ležáku a misku ještě lepších domácích smažených madridských chipsů. Po občerstvení jsme zamířili do davu sledovat průvod související se zmíněnou oslavou. Součástí přehlídky byl i průlet strojů Casa C-101EB skupiny Patrula Aguila. Naše cesta dále vedla k madridskému Teatru Real aneb madridské opeře, poté k Palaciu Real - královskému paláci z 18. st. a do přilehlých zahrad. Po přesunu s pomocí "krtka" následovala ještě zběžná prohlídka botanické zahrady, někteří zabrousili i do zřejmě nejznámějšího madridského Muzea Del Prado. Po návratu do hotelu následovala odpoledně-podvečerní siesta a pak již byl čas vyrazit opět do centra - na večeři. Ochutnali jsme typický madridský "Pilsner Urquel", pojedli např. carpacho s parmezánem a probrali zážitky z hlavního dne madridské návštěvy. Následoval návrat a před spaním ještě jeden pěnivý mok u hotelového bazénu - už neplzeňský :-)

Sobota byla opět slunečná a již od rána teplá. Někteří členové výpravy odjeli časně ráno za barajasským spottingem, ostatní až tak nespěchali. Vyrazili jsme ještě do nedalekého marketu a pořídili chuťově vskutku vynikající španělské víno, zabalili kufry a v pravé poledne nastoupili do hotelového busu, který nás v ceně pobytu zavezl na letiště. Bývali bychom jej použili i po příletu z Frankfurtu, ale transfery z/na letiště jsou provozovány jen mezi 7. a 23. hodinou.

Letiště Madrid / Barajas nás přivítalo asi po 15 minutách jízdy. Shuttle svou jízdu ukončil u terminálu 2 a tak bylo nutné se místním "žabím okružákem" (zelené autobusy kroužící stále dokola přes všechny terminály) přesunout na terminál 4, kde byl náš let do FRA odbavován. Cestou ke "čtyřce" jsme se nestačili divit, jak neuvěřitelně dlouhou štreku jsme při naší poslední madridské - čistě spotterské - výpravě v roce 2005 urazili, abychom pořídili alespoň pár snímků letadel. Nevěřili jsme, jak se madridské letiště za dva a půl roku neuvěřitelně proměnilo, jak pěkný a prostorný terminál ( 4 a 4S) tu vyrostl.

Vystoupili jsme a zamířili k early check-inu. Opět jsme obdrželi okenní dvojky, které byly ještě před odjezdem do Madridu zarezervovány (tentokrát se jednalo o 6 řad sedadel J a L (sedadla B ani K nejsou v LANu k nalezení)) a vyrazili do tranzitu. Před bezpečnostní kontrolou jsme na tabuli shlédli časový limit nezbytný k pohodlnému dosažení gatu R14, u kterého LAN na linkách LA 704 a 705 postává - 22 minut. Následovaly opět eskalátory, vlak, obchody - samozřejmě za účelem nákupu modelu LANu a sprint k nástupní bráně. Boarding začal přesně. Airbus A340-313X (CC-CQG) LAN Airlines, který toho dne linku LA 704 do Frankfurtu operoval, byl ochuzen o individuální LCD obrazovky. Zato však mezi sedadly bylo oproti CC-CQA místo naprosto luxusní. Uvelebili jsme se, shlédli opět demonstraci záchanných prostředků (celá k vidění rovněž na youtube.com) a přesně podle letového řádu se vydali k odletu z RWY 36R . Místa na pravé straně letounu byla vybrána s ohledem na sluneční svit a trasu letu. Po startu byly k vidění Pyreneje, později pak nejvyšší most na světě, který se nachází v jižní Francii. Most Pont de Millau se klene nad chráněnou přírodní rezervací a spojuje dálnici A75 Paříž - Barcelona.

Cesta pokračovala jihovýchodně od Ženevy s průletem okolo Mont Blancu, následoval Curych, Bodamské jezero a západně od Stuttgartu jsme se zařadili do polohy povětru pravého okruhu dráhy 07R ve Frankfurtu. Vidět tak bylo celé frankfurtské letiště a samozřejmě mnoho aeroplánů na něm přistávajících.

Airbus A340 reg. CC-CQG se runwaye 07R dotknul (třikrát) přesně podle letového řádu - v 17:50 hod. místního času. Na letišti byly toho času k vidění letouny Eritreanu, Air Astany a dalších.

Opustili jsme "třistačtyřicítku" a zamířili k pásu výdeje zavazadel. Během čekání jsme ještě spatřili posádku Etihadu, který na frankfurtské letiště dosedl chvilku před námi.

Naše další cesta mířila ke Quick check-inu Lufthansy, kde jsme s hrůzou zjistili, že na večerním letu do Drážďan zbývá již jen 5 volných míst v zadní části kabiny a ještě k tomu dost přeházených. Odcheckovali jsme se, vytiskli palubenky, odevzdali zavazadla a zamířili do jednoho z místních bister na večeři. Po průzkumu jednoho z místních leteckých shopů následovalo rozloučení s ostatními členy výpravy, kteří do Česka opět mířili busem společnosti Student Agency a vyrazili volnou chůzí ke gatu A17, odkud měl být náš let boardován.

Boarding byl tentokrát s použitím autobusu, a tak jsme si o sobotním večeru "střihli" ještě desetiminutovou projížďku po ploše letiště Frankfurt/Main. Boeing 737-500 reg. D-ABIR Lufthansy, který toho dne večerní let do Drážďan operoval, postával až na samotném kraji letiště poblíž prahů drah 07. Letadlo bylo opravdu téměř plné.

Ihned po vstupu do letounu jsme jednu z cestujících požádali o výměnu místa tak, abychom seděli všichni společně. Ochotně nám vyhověla. Take-off proběhl téměř přesně a pak už jsme se jen kochali nádherným pohledem na osvícené letiště i samotný Frankfurt. Let z Frakfurtu do Drážďan byl pro jednoho ze členů výpravy výročním - 100. letem v jeho životě. A taková událost se rozhodně musí zapít. Inu, sdělili jsme tuto skutečnost letušce a požádali o šampaňské. Ta jen s úsměvem odvětila, že by nám ho ráda nabídla, i kdyby to byl let třeba 99. Připili jsme si a sledovali dál večerní oblohu. Při zpáteční cestě předala letuška ještě malé šampaňské jako dárek k této významné události, což samozřejmě udělalo velikou radost. Těžko říct, jestli by se to stalo u některé jiné společnosti.

Na drážďanskou dráhu dosedl Boeing přesně ve 3 na 11 večer. Rozloučili jsme se s posádkou, zamířili pro zavazadla a pár minut po 11. hodině večerní opouštěli drážďanský airport. Karlovy Vary nás přivítaly o půl druhé ráno.

I výprava do Madridu byla cestou, která rozhodně stála za to. Lety se společností Lufthansa byly více než příjemné, posádky přirozené a milé, koneckonců jak je až na výjimky u německých dopravců zvykem. Let s nimi opravdu stojí za to, ať už jde o Air Berlin, Condor, Lufthansu, Germanwings ... nevzpomínáme si, že bychom někde byli nespokojeni.

Daleko větší událostí a nezapomenutelným zážitkem byl však určitě let s Airbusem A340 chilské vlajkové společnosti LAN Airlines. Madrid je určitě pěkné město, tedy alespoň centrum, které jsme poznali, pravdou je, že zde toho ale moc k vidění není a dvou - , třídenní pobyt na prohlídku úplně stačí.

Letenky společnosti LAN Airlines jsou stále v prodeji za víceméně fixní cenu 78 EUR za zpáteční letenku vč. poplatků a výlet do Madridu s touto společností lze všem leteckým i neleteckým nadšencům bez nadsázky vřele doporučit, tak tedy hezký let s LAN Airlines.

Další reporty naleznete v sekci Letecké výpravy

Související odkazy:

Report z výpravy - další povídání o májové cestě do Madridu od Ondry S.

LAN Airlines - stránky letecké společnosti

Lufthansa - stránky letecké společnosti

Dresden Airport - webové stránky letiště v Drážďanech

Frankfurt Airport - webové stránky letiště v Norimberku

Madrid Airport - webové stránky letiště ve Vídni

Oasis Madrid Albufera - naše základna v Madridu

Metro Madrid - webové stránky madridského metra

za tým LKKV.info Jirka N.