(Jardovo) vzpomínky na Afriku...

Vzhledem ke své vrozené pohodlnosti jsem se rozhodl využít příležitosti odletět na dovolenou přímo ze svého pracoviště. Ze dvou destinancí, do kterých bylo možno doletět z Karlových Varů, padla volba na africký Monastir (MIR/DTMB).

Cesta na pro mne zcela neznámý a spottersky též nepříliš probádaný kontinent byla počata na stojánce č. 3, kde byla téměř přesně na čas (navzdory všem pomluvám) přistavena osmistovka Travel service OK-TVB (B 737-8CX). Po ladném vzletu z dráhy 29 a svižném nastoupání do FL110 jsme přeplachtili přes český dolíček (pohraniční horstva jsou stále téměř na dohled!) a po 21 minutách dosedli na dráhu 27 pardubického letiště (PED/LKPD).

 

 

Po krátkém posezení v prostorném tranzitu se spolu s pardubickými spolucestujícími odpoutáváme od RWY 27
a po nastoupání do letové hladiny míříme téměř přesně na jih k africkým břehům. K mé velké nelibosti nebylo až do poloviny Středozemního moře vidět nic, než souvislá oblačnost (i když z té hezčí strany), takže žádné focení. Podařilo se zvěčnit až historický okamžik přeletu afrického pobřeží severně od Monastiru. Po poněkud udrncaném sestupu, v turbulenci způsobené zřejmě žhavým vzduchem nad pevninou a svěžím větrem od moře, dosedáme hladce na RWY 07. Na odbavovací ploše skvělých +38 stupňů Celsiových a pár letadel, která se přes upatlaná okna letištního autobusu ztěží daří identifikovat, natož pak fotit!! HURÁ, začíná dovolená!!




Jedenáctý den začíná ve 2:55 místního času (podle sluníčka, tedy -1 hod) transportem na zhruba 50km vzdálené letiště HABIB BOURGUIBA INT´L AIRPORT, kde ještě panuje úplně africká tma, ale také velice čilý ruch a příjemných 24 stupňů Celsia. Letiště je poměrně nové, zjevně sloužící potřebám turistického ruchu a tedy i patřičně dimenzované. Od veřejného prostoru (a nás spotterů) je po obou stranách terminálu odděleno čtyřmetrovou neprůhlednou a taky asi neprůstřelnou zdí. Jediný výhled na více jak kilometrový APRON je z tranzitního prostoru po odbavení, ovšem opět přes skla, která mohou směle konkurovat sklům mléčným :-)

S východem slunce jsme gejtem 02 vypuštěni k autobusu, kde se mi daří pořídit několik obrázků, jejichž kvalita je přímo úměrná časnému svítání.





Jediná slušná se daří před nástupem do staré známé OK-TVB, která přilétla z Prahy opět na čas (jak jinak????).
A již je tu push-back ze stojánky č. 14 a pojíždíme na vyčkávací dráhy 25, kde ještě dáváme přednost přistávajícímu A320 společnosti KARTHAGO AIRLINES.



Před námi je 9678 feetů (2950 m), 45 m široká RWY 25, která má ELEV celých 7 feetů (slovy sedum)!!, v normálních mírách tedy přibližně dva metry nad mořskou hladinou. Po startu ihned ostře doleva - vpravo dole spí Monastir - 270-ti stupňovou zatáčkou přes střed letiště......




...stoupáme nad Středozemní moře jako let číslo QS 689 do Karlových Varů na trať ve FL380. Po levé straně pomalu mizí město Monastir a tuniské pobřeží. GOOD BY Afrika!!



Většina letu probíhá nad nízkou ranní oblačností, přes kterou tu a tam zahlédneme kousek Itálie v oblasti Říma, nejvyšší alpské vrcholy se sněhovými čepicemi, kousek Bavorska. Před námi Šumava a vysoká bílá zeď, do které se noříme v téměř 4000 metrech a ze které vylétáme na třetím kilometru finále dráhy 29, abychom vzápětí dosedli na náš kopeček smáčený vytrvalým studeným deštěm (jak jinak??). Jarda Máša nás zavádí na stojánku
č. 1, kde se kruh skoro dokonale uzavřel. BBRRR!! dovolená končí :-(




Jarda Blažek, LKKV info