Kolín nad Rýnem
(Cologne/Bonn)
15. - 17. července 2006

Koncem léta 2005 jsme se v původně tříčlenné sestavě rozhodli vyzkoušet německou low-cost společnost Germanwings. Po zveřejnění letového řádu pro linku Praha - Berlín/SXF jsme zaknihovali tři letenky v ceně á 1290 Kč na poslední víkend platnosti zimního letového řádu. Po pár týdnech však dorazila zpráva, že k otevření této linky pro malý zájem nedojde a je na nás, jakou ze dvou nabízených možností řešení si vybereme, zda si nechat vrátit plnou cenu letenky nebo se nechat zdarma překnihovat na jiný let společnosti. Druhá varianta zvítězila. Z Prahy byly k dispozici destinace: Kolín nad Rýnem nebo obnovený Stuttgart. Rozhodli jsme se pro Kolín a letenky na původní březnové lety do/z Berlína jsme převedli na letní lety do/z této destinace.

Výlet do čtvrtého největšího německého města nacházejícího se ve spolkové zemi Severní Porýní - Vestfálsko jsme nakonec absolvovali ve dvou. V sobotu 15. července jsme dopoledne vyrazili z Karlových Varů. Odbavení na TS2 proběhlo rychle a my hned poté zamířili do tranzitního prostoru pozorovat sobotní předpolední provoz. Pár minut po 12. hodině se nad prahem rwy 06, která byla ten den v užívání, objevil zbarvením na první pohled neznámý letoun. Ještě před dosednutím však bylo jasné, že se jedná o jeden ze speciálně zbarvených strojů společnosti Germanwings - Airbus A319-112 (D-AKNR) v barvách T-Comu. Měli jsme z něj opravdu radost.

Výměna cestujících a bagáže proběhla velmi rychle. Již ve 12:45 zahájil Airbus pojíždění k místu vzletu z dráhy 06. Už to bylo nezvykle rychlé. Po TWY F jel pro mě dosud nevídanou rychlostí, která dávala tušit, že tenhle let bude opravdu zajímavý. Pátá pozice v řadě na start pojíždějích letounů se záhy změnila v první, když cpt. Schumann zamířil na dráhu 06 již po TWY E. Ještě v závěru pojížděčky zahájil start. Zhruba po kilometru letoun doslova "urval" z dráhy a v pozoruhodném náklonu začal stoupat. Pár vteřin po vzletu o pár metrů propadnul, následovala ostrá levá zatáčka a zážitek ještě umocnil toho dne silně vanoucí vítr. Nastoupali jsme do letového hladiny přibližně 8000 m. Let do CGN trval toho dne něco málo přes hodinu. Jako vždy příjemné a profesionální letušky německé společnosti nabízely občerstvení, následoval palubní prodej, ze kterého jsme samozřejmě museli ukořistit dva modely Airbusu společnosti - celkem za 30 EUR (nabídka Sky Bistra Germanwings). Celou cestu byly moc pěkné turbulence, zatím asi nejlepší, co jsme kdy na našich výpravách zažili. Zvlášť finální část - klesání na letiště v Kolíně, pravotočivá zatáčka a opět silný vítr stály za to. Před námi sedící dvojice se svěřila, že letí poprvé. Jejich obličeje byly mírně zezelenalé a jen těžko chápali, jak se nám to může líbit. Dosednutí na rwy 25 bylo jak se šutrem, že až jeden z našich modelů přeletěl tři řady před námi a zůstal ležet na zemi. Nedalo se svítit, museli jsme jej najít, jinak hrozilo bezprostředně po zastavení rozšlápnutí modelu některým z cestujících. Vše naštěstí dobře dopadlo.

Let byl natolik vzrušující a nevšední, že jsme se ani v nejmenším nechtěli smířit s odchodem z letounu dřív než poznáme, kdo to měl vše na svědomí. Rozhodli jsme se navštívit kapitána osobně. I zeptali jsme se tedy letušky, zda můžeme mluvit s kapitánem. Zeptala se, jestli máme nějaké technické otázky nebo proč ? Odpověděli jsme, že s ním chceme mluvit o letu. Po vstupu do cocpitu se od ucha k uchu smáli dva piloti, kterým nebylo snad ani 30 let. Povídali, že by s náma moc rádi vyrazili někam popít, ale že brzy ránu musí zas do práce a tak snad příště. Na otázku, jestli s Airbusem lítají tak divoce normálně, odpověděl cpt. Schumann: "Airbus je pro mě jako hračka, je potřeba si s ním pořádně pohrát a užít si to :-)". Inu, proč ne, bylo to rozhodně moc pěkný. Rozloučili jsme se, popřáli oběma mnoho pěkných kilometrů s "hračkou", oni nám pěkný pobyt v Kolíně a fajn spotting, a vyrazili jsme do terminálu.





Po krátkém průzkumu celého komplexu jsme dorazili ke schodům, na kterých bylo malým písmem nápsano: Vyhlídková terasa. Jiné označení této části letiště jsme nikde neviděli. Na terasu je volný přístup, není nutné procházet žádných bezpečnostním rámem. Nachází se zde občerstvení, dřevěné lavičky a celá terasa je obehnána skly bílé barvy a nevelké výšky.

Sobotní odpoledne jsme však chtěli využít především k návštěvě města - nejprve však ubytování. Po zakoupení celodenní jízdenky jsme v suterénu letiště, kde se nachází nádraží, nastoupili na S-Bahn č. 13 směr Troisdorf a svezli se jednu stanici na Porz - Wahn. Odtud byl náš hotel Sportzentrum vzdálen asi 10 minut pěšky. Cesta vedla mj. podél jakéhosi statku s pěkným posezením, který jsme se večer rozhodli navštívit. Dorazili jsme k hotelu, který se k naší velké radosti nacházel téměř v ose dráhy 25, na kterou jsme před pár desítkami minut přistávali. Přímo naproti hotelu se nacházel LIDL, ve kterém jsme zakoupili něco k snědku a při pozorování přistávajících letounů vklidu pojedli. K večeru jsme opět vyrazili na Porz - Wahn a S 12 (možno též s S 13 přes letiště) jsme vyrazili na prohlídku města - náměstí, katedrály. Prošli jsme se po nábřeží Rýna a S-Bahnem se opět vrátili. Večer jsme otestovali zmíněný statek. Pro velký úspěch jsme pak návštěvu zopakovali ještě v neděli.

Ta byla téměř celá vyhrazena spottingu. Lavičky od bistra posloužily jako nezbytná spotterská pomůcka a nejen nám. Ostatní místní zkušení spotteři však mají vše pojištěné schůdky, které mají uskladněny u prodejce bistra. Ihned po otevření se u nás objevilo hejno spotterů se schůdky, které si v bistru vyzvedli. Byla krásná letní neděle, ideální na opalování a letadla. S některými ze spotterů jsme prohodili pár slov. Přitelkyně jednoho z místních leteckých fandů se nechala slyšet, že si ke svým narozeninám přála, aby její partner alespoň tři dny nemluvil a nejezdil na letiště. Nakonec ale rezignovala, vzala s sebou štos křížovek a vyrazila také na terasu kolínského letiště, i když úplně z jiného důvodu - opalování. Odpoledne bylo horké. Spotteři informovali o večerním příletu Jumba, ale my už byli od rána natolik proslunění, že jsme terasu opustili s cílem se dobře posilnit a uhasit žízeň - kde jinde, než v oblíbeném statku.















Pondělí 17. července bylo ve znamení cesty zpět. Po vynikající hotelové snídani jsme vyrazili na letiště, v rychlosti se odbavili a ještě na pár chvil vyrazili na terasu. Současně s naším příchodem ke gatu, u kterého nás mimochodem místní úředník německou čestinou pěkně pozdravil a popřál šťastnou cestu do Prahy, dorazil i z cesty do Kolína známý okřídlený T-Com reg. D-AKNR. A jen co si to zamířil směrem k našemu gatu, začali jsme hlasitě dávat najevo, že chceme vyzkoušet taky jiný stroj. Přání se vyplnilo, T-Com měl namířeno o jeden nástupní most vedle, radost udělal cestujícím mířícím toho dopoledne do Budapešti. My jsme se dočkali "klasiky", Airbusu A319-112 reg. (D-AKNG). Zpáteční let do Prahy byl už podstatně klidnější, vzlet a přistání však opět stály za to. I u Germanwings je znát, že jde o low-cost a zbytečné a dlouhé pojíždění po letišti není čas. Je potřeba především létat, takže zřejmě bez výjimky razí teorii: Co nejdřív na runway a co nejdřív z ní ven.





Cestou z Kolína jsme měli možnost vidět Cheb, Mariánské Lázně, Toužim nebo Křivoklát. Přistání proběhlo opět na dráhu 06. Lety s Germanwings pro nás byly opět něčím novým, nicméně opět německy precizním, Kolín nad Rýnem stál za návštěvu a snad i proto se sem s touto společností letos ještě jednou podíváme. Zpáteční cestu do Prahy však máme v plánu přes italskou metropoli - Řím, ale to až na podzim.

Jirka N. a Petr N. (LKKV info)

Související odkazy:

Germanwings - oficiální web letecké společnosti

Germanwings - info o společnosti

Hotel Sportzentrum - naše ubytování v Kolíně

Cologne Bonn Airport - oficiální stránky letiště (v sekci Timetable - Request Timetable lze zdarma objednat tištěný letový řád)

Kolín nad Rýnem - stránky města