Do Irska tentokrát s Ryanairem
"Keltský tygr 2007"
Dublin, Cork a Bray 16. - 20. listopadu
-
Irsko-anglické kolečko s Ryanairem a EasyJetem
Praha - Dublin - Nottingham East Midlands - Praha
24. listopadu 2007

Letošního "Keltského tygra" jsme naplánovali ve chvíli, kdy se Ryanair rozhodl ukázat své stroje i na letišti Praha-Ruzyně, a to na pravidelné lince z irské metropole Dublinu, a to od 7. listopadu letošního roku. Pár desítek minut po uvedení letenek do prodeje jsme si 15. srpna objednali lety na třetí víkend v listopadu (pátek - úterý). Nejlevnější zpáteční letenka do Irska bez poplatků za zvlášť účtovaná zapsaná zavazadla se u Ryanairu pohybovala okolo 600 Kč. My jsme je měli pravda trochu dražší, mj. i díky tomu, že uvedený tarif lze jen obtížně nalézt na letech v pátek a neděli. Navíc jsme se rozhodli odbavit alespoň jedno zavazadlo, za které je u Ryanairu rovněž nutné připlatit.

Během následujících týdnů proběhla u letecké společnosti tzv. akce FREE letenek (0,02 EUR za zpáteční vč. poplatků), v rámci které jsme uzmuli pár kousků na lety po Irsku (Cork, Shannon). Nakonec jsme navštívili jen první z uvedených míst. Ale vezměme to od počátku.

Na T1 letiště Praha - Ruzyně jsme dorazili v pátek 16. listopadu o půl 9. ráno. Před třemi check-iny na let Ryanairu již bylo rušno. Zařadili jsme se do jedné z front a pozorovali odbavování dříve příchozích. Bylo po novinářsku řečeno vskutku dramatické. Někteří neměli v rezervaci uvedená zavazadla k odbavení - museli tedy odejít k přepážce společnosti a doplatit je. Někteří měli nadváhu (vzhledem k max. limitu 15 kg na zapsané zavazadlo to není zas až takový problém) apod. Nadváha se týkala i nás. Přestože kamarád Pavel neustále opakoval, že limit je 15 kg, nevěnoval jsem tomu pozornost. Až při cvičném zvážení na letišti, kdy se na displayi objevilo 22,9 kg, a při strikním požadavku předepsané váhy na check-inech se ukázalo, že tenhle kufřík zkrátka neprojde. Mezi doplatkem nadváhy a překladem některých věcí do batohů jsme se rozhodli pro druhou variantu. Kabinové zavazadlo smí u této společnosti vážit až 10 kg. Po překladu jsme kufr opět cvičně zvážili a vyrazili znovu k check-inu. 15,9 kg, což je s přimhouřením obou očí opravdu ta nejvyšší možná tolerance, byla i váha našeho kufru. Došlo k olabelování zavazadla, předání palubenek, připomenutí priority boarding card pro druhého z nás, která se později ukázala úplně bezpředmětná, a po téměř hodině jsme konečně opustili prostor check-inů. Ještě jsme si pořídili na cestu irského Jamesona, bleskově navštívili tranzitní terasu a zamířili k pro Ryanair stabilnímu gatu B16. Bezpečnostní kontrola proběhla bez problémů.

Před gatem stál 45 min. před plánovaným odletem již téměř plný autobus. Cíl byl jasný, nacpat se do něj a doufat, že levé dveře budou nakonec otevřeny i u letadla a my tak získáme nejvýhodnější nástupní pozici. Zdařilo se a do tři týdny starého (nebo spíše nového) Boeingu 737-8AS(WL) reg. EI-DWM společnosti Ryanair jsme nastupovali mezi prvními. Zaujali jsme místo v 16. řadě, což je u této aerolinky první exit nad křídlem. Letuška vedle postávající s námi prohodila pár slov o cíli našeho výletu a dotázala se, jak se česky řekne "anywhere". I přesto, že nás napadaly různé varianty odpovědí, vyřkli jsme nakonec "kamkoliv". Někteří zejména čeští cestující, kteří ještě nikdy neletěli se společností mající free-seating vskutku netušili, kde je to jejich místo a tak jim letuška musela sdělit - "kamkoliv."

Boeing byl téměř plný, odhadem 185 pax. K odletu byl připraven přesně v 10:25 LT, ale díky přidělenému slotu jsme ze zkrácené RWY 06 odstartovali pět minut před 11. hodinou. Po pár minutách jsme na okamžik zahlédli téměř přímo pod letadlem Karlovy Vary. Informace o přesné FL se nám nepodařilo získat, ale shodli jsme se na tom, že to byla nezvykle nízká hladina.

Okolní provoz byl neuvěřitelně hustý a tak jsme za konzumace sendviče, piva a horké čokolády pozorovali co třicet vteřin některého z okřídlených sousedů.

Na RWY 28 dublinského letiště dosedl Boeing v 11.50 místního času. Neklamným znamením včasného příletu byla i ohlušující fanfára, která se ozvala ihned po urputném brždění a opuštění RWY. Opustili jsme aeroplán, pořídili jeho snímek a vydali se na neuvěřitelně dlouhou cestu letištními chodbami k zavazadlovým pásům. Byla to tak dlouhá cesta, že na nás už kufr de facto čekal.

Přeložili jsme z batohů věci opět do kufru a během chvilky opustili letiště na palubě zeleného Airport Expressu nazývaného Airlink. Během posledního roku v Dublinu otevřeli zbrusu nový tunel a cesta do centra se tak zejména ve špičce výrazně zkrátila. Je sice určen jen pro kamióny, ale využívají ho zřejmě i městské busy.

Z  centrální O´Connely Street jsme zamířili do uličky, přesněji do dočasného Robova apartmánu. Robo - řídící letového provozu - zde pobýval několik týdnů, po které si procvičoval angličtinu v blízké škole. A jeho irský pobyt byl vlastně hlavní příčinou realizace letošní irské výpravy. Na tomto místě bych mu rád poděkoval za všechno, co pro nás během našeho irského pobytu udělal. Ještě jednou díky.

Po krátkém vybalení a malém nákupu jsme zamířili do Porterhousu v Temple Baru alespoň trochu oslavit narozeniny dalšího skvělého řídícího letového provozu Ondry, který sem dorazil předchozího dne na palubě nově zbarveného Boeingu ČSA - OK-DGL.

Přesunuli jsme se do Czech Innu - české hospody na konci Temple Baru, která podle dostupných informací funguje asi rok a čtvrt. Někteří si dali denní menu (polévka a hlavní chod za 10 EUR). Podává se např. bramboračka, gulášovka, špagety, vepřo knedlo, špíz apod.

Ceny alkoholických nápojů jsou prakticky shodné - 5 EUR, ať se jedná o Gambrinus, Plzeň, Guiness nebo Šariš.

http://www.porterhousebrewco.com/templebar.html

http://www.irsko-aktualne.cz/view.php?cisloclanku=2006110009&zaloz=rozhovory&menuf=409

Sobota byla ve znamení výletu do Corku, asi 35 min letadlem vzdáleného 2. největšího (někde uváděného 3. největšího) irského města. Díky web check-inu jsme na letišti zamířili rovnou k bezpečnostní kontrole a poté gatu A79, odkud byl náš let boardován. Celkem 66 lidí se usadilo na palubě Boeingu 737-8AS(WL) reg. EI-DHF. Celé Irsko bylo zahaleno oblačností a tak ve FL 260 nebylo viděl zhola nic. Na RWY 17 corkského letiště jsme dorazili o půl desáté dopoledne. V moc pěkném novém a dle našeho názoru prozatím předimenzovaném terminálu - pořád lepší než poddimenzovaném - jsme nalezli množství map a propagačních materiálů o městě, před halou nastoupili do autobusu č. 226, zakoupili zpáteční lístek za 5,50 EUR a vyrazili do srdce samotného Corku. Cesta trvala přibližně 20 minut. Slabě mrholilo a foukal dost silný vítr.

 

Během dopoledne jsme navštívili např. známou corkskou v novogotickém stylu postavenou katedrálu svatého Finbarra z roku 1870, místní pivovar, tržnici a pár shopů s poměrně příznivými cenami. Následovala návštěva opravdu irského pubu s nejlevnějším točeným Guinessem široko-daleko (vůbec ceny v Corku byly o mnoho nižší než v Dublinu), kde Irové upřeně sledovaly právě probíhající dostihy a někteří si u přítomného bookmakera i vsadili.

Robo nás pak ještě pozval do jedné z místních restaurací na výbornou večeři a po páté odpolední jsme vyrazili zpět na nádraží k odjezdu busu na letiště. Zpáteční let operoval Boeing 737-8AS(WL) reg. EI-CSI s vlajkou a nápisy Frankfurt-Hahn. Jednalo se o nejstarší Ryanair, kterým jsme v rámci této výpravy letěli. Vyroben byl v roce 2000. Měl oproti ostatním čalouněné sedačky a byl opět "plně" obsazen - zhruba 80 pax vč. asi 20 sportovců vracejících se ze zápasu.

Vzlet proběhl z RWY 35 letiště v Corku a let s turbulencemi až do Dublinu trval opět 35 min. Fanfáry jsme se tentokrát pro pozdní přílet (o 10 minut) nedočkali.

O nedělním dopoledni opustila naše tříčlenná sestava Dublin a zamířila po pobřeží na jih do městečka Bray. K tomu bylo použito místní metro - nadzemka DART. Prošli jsme se po brayské pláži, nasbírali pár kamenů a pokračovali na kopec nad městečkem v domnění, že cesta vede na jeho vrchol. Vedla však po útesech nad tunely a dartovskou tratí do několik km vzdáleného města Greystones . V poslední čtvrtině cesty nás přepadla vskutku pěkná průtrž mračen a tak jsme kompletně promočení doběhli do nejbližší hospody ve městě a počali se s horkou whisky v ruce sušit. Následovaly Guinessy, večeře a cesta zpět. Chvilku jsme hledali nádraží, ale nakonec - úplně na opačném konci města - jsme ho našli. Zpáteční cestu jsme téměř celou prospali. Večer jsme ještě vyzkoušeli moc pěkně vypadající dublinské tramvaje a vše podtrhli dvěma Guinessy.

Pondělí bylo nákupním dnem. Zatímco se Robo vzdělával, obešli jsme klasické dublinské kolečko okolo Trinity College (nejstarší irské univerzity ) až po Grafton Street a přes dublinský hrad do Temple Baru. Nakoupili jsme pár drobností domů a po návratu vše sbalili. K večeru jsme očekávali přílet pardubického Petra H., který se na noční pobyt v irském pubu vydal v 17 hodin z Brna linkou Ryanairu do Londýna/Stanstedu, aby po krátké přestávce pokračoval dalším letem do Dublinu. Na O´Connel street dorazil o desáté hodině večerní. Během noci jsme navštívili jednu z nejstarších irských hospod v Temple Baru a nechyběl ani Check Inn.

Okolo třetí hodiny ranní jsme se vrátili pro zavazadla a zamířili na O´Connell street na Aircoach - modrý bus, který jezdí i v noci ( www.aircoach.ie ). Situace se ale nakonec vyvinula úplně jinak a než jsme se všichni vzpamatovali, vezli jsme se jakýmsi tranzitem s jednou mladou Němkou mířící do Fridrichshafenu a jedním Malajcem mířícím do Glasgow na konferenci na letiště v Dublinu. V trochu podroušeném stavu jsme dorazili před 4. hodinou ranní. Následoval check-in (v tomto případě kufr o hmotnosti 17 kg nebyl absolutně žádný problém), obdržení palubenek a pak silná a velká káva v místním bistru. Byla fakt potřeba.

Na zpáteční let FR1022 z Dublinu do Prahy v 6:25 úterý 20. listopadu byl nasazen Boeing 737-8AS(WL) reg. EI-DAK, opět s čalouněnými sedadly. Vybrali jsme hlavně díky únavě opět místo v 16. řadě a pěkně se natáhli. Během letu jsme ještě porozprávěli s jedním postarším Čechem, který poblíž Dublinu pracuje, a který byl vyloženě rád, že si s někým s Česka, kam si konečně po dlouhé době může díky cenám Ryanairu na chvíli za rodinou zaletět, popovídat. Zapůsobilo to na mě moc příjemně, že i k tomu bargain fares letecké společnosti můžou sloužit - k rodinnému setkání po dlouhý době.

Na RWY 06 LKPR dosedl letoun v 9.35 a bleskurychle zamířil na svou stojánku poblíž gatu B16. Vyzvedli jsme zavazadla, která na pás dorazila zatím nejrychleji, co jsme kdy na Ruzyni zažili, rozloučili se a vyrazili k domovu.

Jirka N. (LKKV info), Pavel M. a Róbert T.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jako menší bonus - i když v podstatně menší sestavě, jsme se do Dublinu vydali ještě jednou hned následující sobotu. Odbavení jsme tentokrát provedli přes web, a tak jsme přes pasovou a bezpečnostní kontrolu zamířili přímo ke gatu B16.

Boarding, tentokrát již se striktním oddělením priority cestujících a těch ostatních, začal opět pár minut před příletem Ryanairu, tentokrát Boeingu 737-8AS(WL) reg. EI-DHI.

Ten byl se zhruba 140 pax připraven k odletu přesně podle letového řádu - v 10:25 hod. Z dráhy 24 vzlétnul o šest minut později. Tentokrát jsme zvolili "F-ková sedadla" v sedmé a osmé řadě. Až k Dortmundu byla oblačnost místy protrhaná, pak už nás až do Dublinu provázela jednolitá šeď, tak jsme si cestu krátili popíjením ryanairovské horké čokolády.

Dráhy 28 dublinského letiště se letoun dotkl v 11:40 hod. místního času. Fanfára oznamující včasný přílet tentokrát nezazněla. Krátkou zastávku jsme využili k nákupu irských Guinessů a Bulmersů (irský Cider), návštěvě letištní restaurace a krátkému spottingu.

Další část cesty směřovala do anglického Nottinghamu - East Midlands, kam nás měl dopravit další z cca 120 ryanairovských okřídlených sourozenců.

Z předchozí destinace dorazil Boeing 737-8AS(WL) reg. EI-CTA zpožděný. Naštěstí jen o pár desítek minut. Let do East Midlands trval 35 minut. Anglie nás přivítala nevlídným počasím. Bylo zataženo, deštivo a větrno.

Ihned po příletu jsme v příletové hale veškeré v Irsku nakoupené nápoje umístili do cestovní tašky, kterou jsme posléze na check-inu odbavili do zavazadlového prostoru.

Vzhledem k pozdnímu příletu z Dublinu a pouhým 90 minutám na přestup do Prahy, jsme vyfasovali nástupní skupinu "B". Následovala cesta k bezpečnostní kontrole - za poslední dobu jedné z nejpřísnějších a nejpodrobnějších (vč. zouvání bot a detailního průzkumu převážené elektroniky - fotoaparátů, mobilů ...). Pokračovali jsme přes zónu plnou shopů a heren až ke gatům. Nalezli jsme ten, ze kterého začal být dosti chaoticky pár minut po 17. hodině boardován náš let společnosti EasyJet do Prahy. Airbus 319 reg. G-EZIO byl obsazen ze zhruba 2/3. Do české metropole cestovali převážně Britové. Věkový průměr letušek byl podle našeho odhadu 50 let, ale byly naprosto profesionální a příjemné. Téměř tři roky starý Airbus vypadal, jak když právě dorazil z výrobní linky.

Usadili jsme se u Exitu a začaly zkoumat materiály umístěné v kapsách sedadel před námi. Za rok a čtvrt, kdy jsme s Easym letěli naposled (z Dortmundu) se dost výrazně změnila struktura palubního magazínu, sky shopu i karet s bezpečnostními instrukcemi a vůbec celkově šla již tak dobrá úroveň této low-cost společnosti docela výrazně nahoru.

Začalo hodně silně pršet. Po startu z RWY 27 jsme na chvíli spatřili město a měsíc, pak už byla až téměř do Prahy tma a dle neklidného letu i dost větrno.

Posádka byla opravdu milá a neuvěřitelně pečlivá, hlavně při kontrole bezpečnostních pásů a prostor pod nohami.

EasyJet dorazil na téměř bezletadlovou Ruzyň čtyři minuty před plánovaným příletem, do bloku pak ve 20:37 hod.

Zamířili jsme k zavazadlovému pásu pro irské drinky, které sice dorazily v pomačkaných obalech, ale jinak nepoškozeny. Před terminálem došlo ještě na krátké zhodnocení dalšího leteckého kolečka, a pak jsme se již vydali k domovu.

Další reporty z Irska naleznete v sekci Letecké výpravy:

Jirka N. (LKKV info)

Související odkazy:

Ryanair - webové stránky společnosti

Letiště Dublin - stránky letiště

Letisko Cork - stránky letiště

Letiště Nottingham / East Midlands - stránky letiště

Doprava v Dublinu - Dublin Bus a DART