S Travel Servisem (Smart Wings) do Říma;
jarní víkend v italské metropoli
20. - 22. března 2010

Po krachu letecké společnosti Sky Europe Airlines na konci srpna loňského roku začaly SmartWings - nízkonákladová aerolinka spadající pod Travel Service - opět ožívat. Oproti předchozím zimním obdobím, kdy SmartWings de facto nelétaly, se v rezervačním systému objevily lety do Paříže a Říma, a protože se do obou z těchto destinací dalo v mnoha termínech dopravit za velmi solidní cenu (Paříž za cca 1150 Kč, Řím za cca 900 Kč), nedalo se této nabídky nevyužít. Inu, volba padla na Řím o posledním víkendu zimního letového řádu, na který ještě letenky za výše uvedenou cenu byly k dispozici.
O tom, že se volba létat zmíněné linky i v zimě stala správnou, svědčil i fakt, že byla do Říma i Paříže většinou posílána větší letadla mateřské společnosti Travel Service, a tak jsme se i my těšili na Boeingy 737 verze 800.
Z Karlových Varů jsme k odletu do Itálie vyrazili opět jednou ze sobotních ranních autobusových linek společnosti Student agency. Počasí bylo oproti předchozí výpravě do Ženevy už mnohem příznivější, a tak náš žlutý spoj stanul na ruzyňském letišti přesně podle jízdního řádu.
Na přepážkách 258 a 259 byl krátce po 9. hodině ranní zahájen check-in letu na římské letiště Fiumicino. Ten proběhl během několika málo minut. Kamarádovi Pavlovi patří v té souvislosti velký dík za seating. Čas zbývající do odletu byl i tentokrát vyplněn malou svačinkou, prohlídkou muzea spotřebičů, pozorováním dopoledního provozu a prohlídkou duty free shopů a setkáním s kamarádem Ondrou, který toho dopoledne odlétal s Wizz Airem na víkend do Benátek.
Po krátké siestě jsme opět zamířili ke stanici metra. Tentokrát nám trvala už jen pět minut. Prvním cílem římské prohlídky se staly Španělské schody a tudíž stanice metra Spagna. K posezení na i v tomto čase prakticky plných schodech jsme si pořídili italskou zmrzlinu a na chvilku se také vžili do role pozorujících místní ruch a elegantní Italky. Po letmém průzkumu kostela Trinitá dei Monti a fontány Fontana della Barcaccia následovala večerní procházka úzkými uličkami centra až k Fontáně di Trevi. Monstrózní dílo je ve tmě snad ještě krásnější než za světla, jak jsme ho viděli při první návštěvě Říma v roce 2008. Vůbec atmosféra a nádech měl teď Řím úplně jiný, než tomu bylo prve, snad tomu dopomohlo i menší množství turistů v tuto předjarní dobu v Římě pobývajících.
Poblíž fontány nás ještě upoutala předváděná pantomima, a pak již nastal čas něco malého zakousnout. Kousek od fontány se na Via d. Muratte nachází pizzerie, jejíž výloha dává tušit, že tady připravované pizzy opravdu stojí za to. Okusili jsme a museli dát za pravdu. Výborná. Po posilnění jsme ještě za pomoci místního "krtka" přeskočili k nejvýznamnějšímu symbolu Říma - Colosseu. To kromě všudypřítomných prodavačů všemožných cetek obklopovaly také zábrany dávající tušit, že se tu bude konat asi nějaká velká událost. Následující den tuto domněnku potvrdil, celé město bylo obleženo běžci římského maratonu.
Před 8. hodinou ráno jsme vyrazili na snídani. Hned po příchodu do restaurace bylo jasné, že se tato snídaně zařadí mezi ty nejlepší, které jsme kdy na našich cestách měli. Vskutku skvostný výběr. Pak již nastal čas vyrazit opět na prohlídku římských pamětihodností, i když vlastně přesunu do jiného státu - městského státu. Čtyři zastávky metrem, pár kroků a Vatikán byl dosažen. Náměstí sv. Petra zelo nezvykle prázdnotou, lidí se zde toho ráno pohybovalo vskutku minimálně. A tak bez zdlouhavého čekání a front jsme za pár minut stáli u výtahu zkracující cestu na nejvyšší bod chrámu sv. Petra. Oblačnost se začala protrhávat a na pár minut na vatikánské náměstí zasvítily i sluneční paprsky. I na samotném vrcholu baziliky se výhledem kochalo nezvykle málo návštěvníků. Kochali jsme se také, výhled na Řím vč. nedaleko vzdáleného Andělského hradu je opravdu úžasný.
I při našem odchodu z Vatikánu vládla v jeho blízkém okolí poklidná atmosféra. Snad až na přilehlou komunikaci. Ale ani tady nebyl toho rána obvyklý provoz. Automobily a vyhlídkové autobusy vystřídali, jak už bylo výše uvedeno, maratónští běžci.
Další zastávkou římské prohlídky se stal opodál vystavěný Andělský hrad a po přechodu Tiberu (Tibery) i Piazza Navona. Toto náměstí - původně Domitianův stadion z 1. století - je dnes zaplněno kreslíři karikatur, polykači ohně, hudebními umělci, třemi fontánami, z nichž ta nejznámější - Fontana dei Fiumi (fontána čtyř řek) zrovna procházela rekonstrukcí - a mnoha restauracemi a kavárničkami. Poseděli jsme v jedné z nich a vychutnali si nejen atmosféru tohoto místa, ale i vynikajícího kapučina.
Kroky nás pak římskými ulicemi bez aut zavedly k chrámu, který je údajně nejvelkolepějším svědectvím antického stavitelství v Římě - Pantheonu. Jeho kupole o průměru 43,3 metru je největší na světě.
Zamířili jsme na Via del Corso a po ní na Piazza di Venezia, jemuž dominuje v roce 1885 vystavěný památník Viktora Emanuela II., který v roce 1870 sjednotil Itálii. I v jeho okolí se toho dne místo aut vyskytovalo množství maratónských běžců. Průchod ke Collosseu byl umožněn od Trajánova sloupu pouze podél bývalé tržnice a pak bočními uličkami. Od Collossea jsme ještě zajeli prozkoumat dvě stanice vzdálenou pyramidu, a pak se rozhodli pro prohlídku Piazza del Popolo s kostely Santa Maria dei Miracoli a Santa Maria in Montesanto a majestátním Obelisco Flaminio. Zapluli jsme na terasu jedné z hospůdek nacházejících se v bočních uličkách za náměstím. Jaké však bylo naše překvapení, když se po slabé hodince nedalo přes náměstí Piazza del Popolo ani projít. Davy lidí včetně stále přicházejících a všichni v rukou bublifuky. O jakou událost že tu šlo se nám nepodařilo zjistit.
Po pozdní siestě zbyl ještě čas na krátkou procházku a pořízení pár večerních fotek Říma. A samozřejmě italská zmrzlina nemohla chybět. Svou atmosféru mělo i posezení, pro některé poležení na lvu, na Piazza del Popolo za linoucích se tónů ze saxofonu přítomného hudebníka.
V pondělí ráno jsme nespěchali. V klidu pojedli opět vynikající snídani a kolem 10. hodiny se vydali na cestu na letiště. Dorazili jsme krátce před polednem a těsně před příchodem početné skupiny italských turistů absolvovali check-in. I tentokrát bylo všechno bezvadně připraveno - Pavlovi ještě jedno poděkování.
Zbýval čas na pozorování letového provozu, konzumaci kapučina a prohlídku shopů. O přibližně 75 minut později dorazil na Fiumicino Boeing 737-800 reg. OK-TVK, který Travel Service zařadil do své flotily v loňském roce. Dřívé létal u dnes již neexistující španělské Futury.
Boarding probíhal ala Italia. Nejprve nebyly k nalezení busy, poté se zrovna nenamáhali nakladači uspěchat nakládku zavazadel, a tak Boeing pobyl na římském letišti přibližně 90 minut. Tedy téměř 2 hodiny zpožděný se pak z dráhy 25 vydal k české metropoli. I tentokrát seděl na levém sedadle ve směru letu kapitán Říha a i tentokrát byl skoupý na slovo. K dispozici však cestujícím sloužila airshow.
Na dráhu 06 LKPR dosedlo "TVKčko" pět minut po páté hodině odpolední. Bleskurychlé vyložení zavazadel nám pak umožnilo stihnout o 25 minut později spoj Student Agency do Karlových Varů.
Jirka N., LKKV.info, Kuba J., Vláďa J.
Reportáže z předchozích výprav naleznete v sekci Letecké výpravy
Související odkazy:
Travel Service - stránky letecké společnosti
Smart Wings - stránky letecké společnosti
Hotel Waldorf - stránky našeho hotelu
Fiumicino Airport - stránky jednoho z letišť v Římě
Metro v Římě - plánek římského metra