lkkv air spotters web site

Stručná historie karlovarského letiště
Vytvořeno: 12.05.2006 22:22
POČÁTKY LETECKÉ DOPRAVY V KARLOVÝCH VARECH v období let 1925 - 1945

 

SLOVO ÚVODEM
Toto pojednání bylo pečlivě sestaveno z drobných útržků nalezených ve starých tiskovinách, odborné literatuře a časopisech, v různých archívech a v neposlední řadě i ve vzpomínkách pamětníků a od 50.let i samotného autora. Je to poctivý pokus o rekonstrukci minulosti karlovarského letiště, která ještě nebyla takto uceleně prezentována. Jde o práci ryze amatérskou, jenž může obsahovat drobné nepřesnosti, které by však neměly ovlinit výsledný obraz a za které se tímto předem omlouvám.
Jarda Blažek,2006, upraveno 2017 _

První zmínky o KARLOVARSKÉM LETIŠTI jsou vskutku dobrodružné - již v květnu r.1929 na něm přistál jakýsi Andrew Paton Holt, bankéř z Londýna. Přistání bylo přitom hodnoceno jako vynikající letecký a sportovní výkon, nejspíše vzhledem k ještě nepřipravenému povrchu. Svým předčasným odvážným přistáním otevřel novou epochu v dějinách karlovarské letecké dopravy.

Letecká technika prožívala ve dvacátých letech minulého století bouřlivý rozmach, který umožnil začít používat letadel i k dopravě cestujících. Karlovarská městská rada si byla dobře vědoma důležitosti rychlé a pohodlné dopravy do tehdy stále ještě světoznámých lázní a proto se výstavbou letiště zabývala již od roku 1925. Zpočátku nebylo jasné, kam letiště umístit. Podle dochovaného plánu z roku 1927 přicházely v úvahu pozemky ve Dvorech - hned vedle dostihové dráhy, nebo pláň mezi Vítkovou horou a Olšovými Vraty. Nakonec se městská rada rozhodla pro Olšová Vrata a začala vykupovat předmětné pozemky v celkové výměře cca 40 hektarů.

Během let 1928 až 1930 provedlo ministerstvo veřejných prací úpravu a odvodnění terénu, byla zaseta tráva a nezbylo než čekat, až povrch náležitě zpevní, aby unesl stále těžší dopravní letouny. Zároveň byla postavena první skromná služební budova; ta tvoří základ dnešního rozšířeného letištního objektu Řízení letového provozu - tzv. domeček (ten musel na přelomu tisíciletí ustoupit současnému objektu ŘLP s novou věží). V letech 1931 -1933 byla postavena architektonicky nadčasová odbavovací hala s letištní řídící věží (TWR) a moderní hangár (viz. dobové pohlednice dole), samonosné železobetonové konstrukce. Tyto stavby byly velkoryse dimenzované o čemž svědčí fakt, že byly bez podstatných změn provozovány až do devadesátých let 20.století. Pro začátky létání sloužila travnatá dráha v délce 900 metrů ( ve směru 09-27), přibižně rovnoběčně s průčelím terminálu.

Počátky letiště jsou spojeny také s tragickou událostí. V červnu 1930, tedy v době, kdy tu bylo možno startovat a přistávat, byl na letišti uspořádán velký mezinárodní letecký míting, jehož se mimo jiných obratných letců zúčastnil také náš přední akrobat - štábní kapitán ing. František Malkovský. Jeho představení, které chtěl ukončit efektní piruetou (vývrtkou) kolmo k zemi však skončilo pádem nedaleko letiště (viz foto dole) ; těžce zraněný Malkovský byl sice odvezen do nemocnice, ale bohužel zemřel již během převozu.

ZVĚTŠIT
Avia B21.96 Škpt. p. pl. Františka Malkovského, letecký pluk 1, který zahynul na letišti Karlovy Vary 8. června 1930

Počátkem roku 1931 bylo tedy Státní letiště Karlovy Vary připraveno k provozu, dosud však nemělo dostavěnou přijímací budovu, celní, pasovou ani dopravní službu, hangár ještě nestál a koneckonců ani povrch nebyl natolik pevný, aby na něm mohl být zahájen pravidelný letecký provoz. I přes tyto svízelné podmínky však Československé státní aerolinie umožnily Karlovým Varům, aby se staly jakousi přípojkou na lince Mariánské Lázně - Praha, a tak již dne 15. května 1931 v 8.05 hod. odstartoval z Karlových Varů první dopravní letoun. Od této chvíle mělo město v letecké dopravě pravidelné letecké spojení s Prahou čtyřikrát denně. Do Mariánských Lázní trval let 15 minut, do Prahy jednu hodinu. Za jednu leteckou sezónu bylo na této lince přepraveno kolem 400 osob.

ROK 1931 LZE TEDY POVAŽOVAT ZA ROK ZALOŽENÍ LETIŠTĚ KARLOVY VARY

Letiště doznalo značného rozkvětu, byly otevřeny první pravidelné linky. V letech 1932 a 1933 již upravily Československé Státní Aerolinie linku na okruh Praha - Mariánské Lázně - Karlovy Vary - Praha a Československá Letecká Společnost pak od 1.června do 31.srpna otevřela trať Mariánské Lázně - Karlovy Vary - Chemnitz - Lipsko, kde bylo možno pokračovat dále na Essen, Rotterdam a Amsterodam. Pozoruhodná je finanční podpora tohoto druhu dopravy; městská pokladna přispěla na provoz letiště částkami 52500 a 57500 Kč, což byly v té době úctyhodné peníze.
Letecký snímek dostavěného areálu letiště -pravděpodobně jaro 1934

V letní sezóně 1934 se vedle domácích leteckých společností v Karlových Varech na pravidelné lince Mariánské Lázně - Karlovy Vary - Chemnitz - Lipsko krátce objevila i německá Lufthansa, podle níže uvedených dobových pohlednic i s třímotorovými letouny Junkers Ju-52-3m.

Mapky pravidelných linek do/z Karlových Varů v sezóně 1934
 
Československé státní aerolinie
Československá letecká společnost
 
 

Od roku 1935 bylo karlovarské letiště zařazeno do evropské sítě ČSA, takže jeho letový řád v Praze plynule navazoval na linky do Budapešti, Bělehradu, Vídně, Berlína, Amsterodamu, Londýna, Paříže a dalších měst. Linku Praha - Karlovy Vary - Mariánské Lázně však již až do okupace Československa provozovala pouze společnost ČSA.

.Československé státní aerolinie nasazovaly na vnitrostátní linky jednomotorové letouny československé produkce Aero A-23 , Aero A-35 a Aero A-38, které unesly dvoučlennou posádku a až 8 cestujících. Poté co se v letecké dopravě začaly prosazovat vícemotorové stroje, náš letecký průmysl vyprodukoval třímotorový letoun Letov Š-32 poháněný motory Walter Mars po 107kW (145k). Ten byl v roce 1933 nasazen právě na linku do Karlových Varů, ale již 26.června 1934 stroj OK-ADB tragicky havaroval poté, co mu krátce před přistáním na karlovarském letišti odlétla směrovka a provoz typu s cestujícími byl okamžitě ukončen.

.Československá letecká společnost létala na vnitrostátních linkách s jednomotorovými letouny Avia BH-25 , jednomotorovým letounem Fokker F-VIIa i s moderním v licenci letňanskou továrnou AVIA vyráběným třímotorovým letounem Fokker F-VIIb/3m , se kterými obsluhovala i výše zmíněné "lázeňské" linky do Karlových Varů a Mariánských Lázní.


Tento příznivý trend trval až do roku 1939, po okupaci Československa byla veškerá civilní doprava okamžitě zastavena a letecká technika našich společností zabavena něměckou Lufthansou. Po dobu trvání II.světové války bylo letiště Karlovy Vary používáno pro výcvik stíhacích pilotů Luftwaffe, která postavila pro svou potřebu v místě dnešních autodílen velký hangár ocelové konstrukce a za příjezdovou silnicí několik dřevěných kasárenských baráků a malý dřevěný hangár. Ke konci války, v dubnu 1945 bylo náletem amerických P-47D Thunderbolt zničeno 20 německých cvičných letadel a velký, Němci postavený hangár ocelové konstrukce. Původní letištní objekty z 30.let byly zkázy naštěstí téměř ušetřeny a byly velmi rychle uvedeny do provozuschopného stavu. Poválečné osudy karlovarského letiště se pokusíme přiblížit v druhém pokračování, jež připravujeme.

 

 

Historické pohlednice z let 1930 - 1934
ZVĚTŠIT
ZVĚTŠIT
Čerstvě dostavěné budovy budoucího mezinárodního letiště
1930 - 1931
ZVĚTŠIT
ZVĚTŠIT
Vlevo na stojánce Avia / Fokker F - VIIb-3m , vpravo Junkers JU - 52 Lufthansy
ZVĚTŠIT
Pohlednice datována 8. 6. 1934
 
Zdroje: Milan Augustin, ředitel Státního okresního archivu Karlovy Vary
Použitá literatura: Letadla československých pilotů, Václav Šorel, nakladatelství Albatros 1986
Dopravní letiště Prahy 1918-1946, Lubomír Dudáček, nakladatelství MBI 1998
Letectví+kosmonautika, ročník 1995, číslo 1-24
Doplnil a zpracoval: Jaroslav Blažek, lkkv air spotters group, 2006
© lkkv air spotters group