Do Skandinávie s Ryanairem;
víkendová výprava do Nyköpingu a Stockholmu
Švédsko
6. - 9. února 2009

Se zahájením platnosti zimního letového řádu 2008/2009 otevřel největší evropský low-cost dopravce Ryanair lety z Prahy do čtyř nových destinací. Mimo linky z irského Dublinu, kterou Ryanair provozuje již téměř dva roky, začala být letadla této společnosti k vidění na letech z Birminghamu, East Midlands (ukončeny v červenci 2009), Frankfurtu - Hahnu a Stockholmu/Skavsty. Právě poslední jmenované letiště nacházející se cca 80 km od švédské metropole Stockholmu se stalo leteckým cílem další z našich výprav. Cestu do Skandinávie tentokrát "naplánoval" de facto Ryanair, který před koncem roku přišel s tradiční nabídkou jednosměrných letenek za 1 Kč. Jak bylo již mnohokrát na různých místech uvedeno, za tuto občasně se vyskytující cenu letenky mohou cestovat zájemci, kteří si na palubu berou pouze 1 ks kabinového zavazadla o max. rozměrech 55 x 40 x 20 cm , jehož hmotnost nepřekračuje 10 kg , letenku hradí kartou VISA Electron a odbavení si zajišťují elektronickou cestou přes web Ryanairu s cílem dosáhnout vytištění palubenky.

Pořídili jsme 10 ks zpátečních letenek za celkovou cenu 20 Kč na termín od 4. do 9. února 2009. Díky výrazně zlevněné páteční letence PRG - NYO na 239 Kč /os. padlo o pár týdnů později naše rozhodnutí zkrátit termín pobytu na tři noci, od 6. do 9. února.

Sraz kompletní sestavy proběhl čtvrthodinku před 18. hodinou ve "spojováku" LKPR, v jistém, zde umístěném fast - foodu. Po krátkém briefingu následoval přesun do tranzitního prostoru, nákup vskutku rozmanitého sortimentu převážně alkoholických nápojů a přesun ke gatu C21. Do Stockholmu/Skavsty toho večera cestovalo přibližně 40 pax.

Boarding zahájený přibližně 40 minut před plánovaným odletem byl tentokrát opravdu chaotický a pro několik z přepravovaných cestujících (nejen v rámci naší výpravy) velmi nepříjemný. Po jistých komplikacích souvisejících s neprofesionálním, v některých ohledech až arogantním přístupem pracovníků odbavení zajišťujících onoho večera boarding linky FR 9732 se nakonec všem cestujícím podařilo úspěšně nastoupit do Boeingu 737-800 reg. EI-DHX. Další chaos s počtem pax, cestovními doklady, zavazadly apod. pokračovaly ještě na palubě letadla. Vše se nakonec vyřešilo a my tak mohli o půl osmé večer v klidu odstartovat z RWY 24 ruzyňského letiště.

Páteční večerní let do Skavsty byl už mnohem uvolněnější, tradiční horká čokoláda, na které si na palubách Ryanairu obvykle pochutnáváme, měla opět standardní kvalitu. Boeing se do severské destinace přesouval ve výšce přibližně 12 km podél Berlína, Štětína a Kodaně s přistáním na jemně zasněženém švédském letišti přibližně 30 min před plánovaným příletem. Letiště jak z pohádky. Zas jedno z typických relativně malých regionálních ideálně řešených vzdušných přístavů.

V příletové hale je možné zdarma získat množství propagačních materiálů oblasti, vpravo po východu z příletové haly se nachází zastávka autobusů mířících do Stockholmu (zpáteční jízdenka se společností Flygbussarna činí 249 SEK), pár metrů vlevo je umístěna stanice linek směřujících do centra Nykopingu. Právě toto zhruba pětadvacetitisícové městečko jsme zvolili za svou dočasnou švédskou základnu.

Autobus č. 515 opustil letiště Stockholm/Skavsta dvě minuty po našem příchodu. Jednosměrná jízdenka, kterou lze bez problémů zakoupit u řidiče, stála 22 SEK. Cesta na nádraží v Nykopingu trvala přibližně 15 minut.

Hotel Wiktoria (dnes Forty Towers), kam mířily naše kroky po příjezdu do města, je od autobusového nádraží vzdálen přibližně 200 m . Letmé naznačení nejistoty v cestě okamžitě vybudilo švédskou obyvatelku k dotazu, zdali nepotřebujeme poradit. I později během našeho pobytu se Švédové ukázali jako velmi milí, ochotní a usměvaví, zkrátka jiný kraj ...

Výprava stanula před hotelem. Telefon u dveří posloužil k přivolání zřejmě majitele pravděpodobně rodinného podniku. Ten se podivil nad takovým množstvím potenciálních hostů. Následně odešel, aby po krátké chvilce přišel sdělit, že má pouze dva dvoulůžkové pokoje. Někde se stala chyba.

Delší chvilku dalo Jirkovi N. za vydatné pomoci především Michala B. práci přesvědčit letitého, leč dobré angličtiny znalého pravděpodobného majitele, že chyba tkví v jejich nepořádku, a že naše rezervace jsou naopak v naprostém pořádku. Výsledek - úspěšné ubytování všech tak, jak bylo naplánováno.

Jeden z pokojů byl díky sedací soupravě zde umístěné, velkému stolu a dostatečnému prostoru zvolen za "konferenční centrum" výpravy. Prvním bodem byla jemná degustace dovezených lihovin.

Kompletní výprava se po první švédské noci, během které celou oblast zahalila hustá mlha se slabým mrholením, sešla před 8. hodinou ranní v místnosti, kde se podávala bufetová snídaně. Zvláštností tohoto hotelu byla tzv. celodenní snídaně, resp. co ze snídaně zbylo, našlo své místo v chladícím boxu a mohlo být hotelovými hosty kdykoliv během dne konzumováno. Popř. byly suroviny některým z majitelů doplněny. Stejně tak tomu bylo i s teplými a studenými nápoji, které byly rovněž bezplatně 24 h denně k dispozici.

Ač je to na našich výpravách neobvyklé, hotel jsme tentokrát opustili již po půl deváté. Důvodem byl odjezd regionálního vlaku SJ do Stockholmu, který vlakové nádraží v Nykopingu opouštěl v 9:03 hod. Úroveň dvoupodlažního vlaku jsme ohodnotili jako luxusní, provedení v kombinaci se dřevem, čistotu, jednání průvodčího, vybavení vlaku ... zkrátka radost tímto dopravním prostředkem cestovat. - Trať vedoucí do Stockholmu se line zalesněnou krajinou s mnoha kopci provrtanými tunely. Hodně nepříjemný má člověk pocit při průjezdu tunelem v cca 130 km rychlosti, což byla prakticky konstantní rychlost vlaku, na jehož palubě se kompletní parta přesunula do švédské metropole za slabou hodinku.

Nevlídné počasí, kterým nás Stockholm přivítal, ukázalo naštěstí po pár desítkách minut i vlídnější stránku, přestalo mžít a i mlha se alespoň na pár chvil trochu zvedla.

Za zády zůstala vlaková stanice a my se vydali do středu skandinávského města. Uličky s mnoha obchůdky a mnoha soby různých variant v nich nás dovedly až ke Královskému paláci Kungliga Slottet. Vynořil se doslova z mlhy, jíž byl Stockholm, jak jsme již uvedli, po většinu soboty zahalen. Bylo krátce před polednem, a tak jsme do střídání stráží, které se prý koná každou středu a sobotu ve 12:15 hod. a v neděli ve 13:15 hod. stihli už jen malou obchůzku centra starým městem Gamla stan. Následovala výměna stráže chvílemi připomínající herecké vystoupení. Podívaná to ale byla přinejmenším zajímavá. Po zhruba hodině jejího trvání se cílem dalšího pobytu ve Stockholmu stala pro většinu z nás - lehce mražených - jedna z nejbližších "kaváren". Tedy objednat si tu alespoň kávu nebo dokonce i něco malého k jídlu je pro vcelku stísněné prostředí a samoobslužný systém vskutku heroický výkon. Výjimkou tu tak rozhodně není ani občasné rozbití některé části jídelního či nápojového servisu.

Byl čas zvednout kotvy, a to doslova. Kromě jednoho z nás, Ondry T., který se rozhodl zažít nefalšovanou hokejovou atmosféru v místní hale Globen a navštívit toho dne konající se utkání mezi národními teamy Švédska a Česka, zamířili ostatní do zamlženého přístavu a za tři švédské "pětky" se nechali převézt na ostrov (i když spojený s pevninou) Djurgarden. Nachází se tu především dvě výjimečné atrakce: Skansen a Vasamuseet. - A také mnoho teenagerů čekajících před jakousi halou na cosi a také naši pozornost upoutaly tramvajové koleje ... ale tramvaj žádná. Prý jezdí jen v létě.

Někteří se rozhodli pro Skansen, jiní okoukli Vasamuseet s lodí, jež dopadla ještě hůř než Titanic, aby se pak po finální krátké prohlídce města a nákupu nezbytně důležitého spodního prádla se soby a jinými švédskými symboly :-D všichni sešli u malého občerstvení (čokoládová rolka se šlehačkou a ořechy chutnala luxusně :-) ) a nástupiště odjezdu vlaku zpět do Nykopingu. Párkrát nás domorodci mající rezervaci na konkrétní místo nuceně přesadili, nakonec však všichni našli to své místo pro zpáteční slabou hodinku cesty k naší švédské základně. Ti co během jízdy nepospávali se netajili svými dojmy z právě minuvších objektů, které při ranním putování nebyly vidět. Jak by také mohly, pro tu hustou mlhu ... Cesta to byla příjemná a zdála se být oproti ranní i rychlejší. Následovala krátká cesta do hotelu a horká čokoláda z místního "full servisu".

Sobotní večer lze bez nadsázky nazvat za velmi "tekutý", dojmů z výletu se sešlo hodně a lahví také. Jen mírně srazila hladinu tzv. "detoxikační procházka", kterou jsme pijácký večer - ve Švédsku je přeci prohibice :-D - proložili při pozdně večerní cestě na nádraží přivítat českého hokejového fanouška. - Prohráli jsme, ale zážitek to musel být alespoň podle vyprávění Ondry famózní. Během rozpravy o utkání i souvisejících hokejových zážitcích padla další láhev, a pak i my - do postele :-).

Zachovávat tradiční čas odchodu z hotelu - 9:00 bylo v Nykopingu pro některé náročné večery značně problematické. Neděle se tomuto nikterak nevymykala. A tak se čtvrt na 11 stalo celkem úspěšným časem vykročení vstříc novému dni. O necelou čtvrthodinku později odjížděl z místního autobusového nádraží spoj do rybářského Oxelosundu, městečka nacházejícího se cca 30 min jízdy jižně od Nykopingu. Příroda je tu typicky skandinávská, i když zas trochu jiná než např. v sousedním Norsku. Ve znamení turistiky se pak nesly další tři hodiny. Cílem byl detailní průzkum místního přístavu a přírodní rezervace.

Část sestavy se přibližně v polovině putování po rezervaci odtrhla a zahájila "přiblížení" zpět do centra Oxelosundu. Dobu do odjezdu spoje společnosti Lanstrafiken zpět do Nykopingu jsme vyplnili výborným capuccinem v kombinaci s mandlovou čokoládou.

V odpočinkovém duchu se pak nesl celý zbytek nedělního odpoledne. Večerní procházka Nykopingu zakončila další pěkný společný den ve Švédsku.



Probuzení do pondělního rána bylo naprosto úžasné. Sytě modrá obloha, ze které jemnými paprsky svítilo do okna našeho pokoje slunce znamenaly předzvěst nejjasnějšího švédského dne naší výpravy. Po snídani se cestovatelé rozdělili na několik skupinek a vyrazili vstříc Nykopingu a jeho dominantám.

Nožky nás přes pěší zónu, na které se nachází i velmi útulně vypadající McDonnald, zavedly až k informačnímu centru, naproti němuž se nachází kostel St. Nocolai ze 13. století, přestavěný o 300 let později. O kousek dál je tu k vidění zvonice z roku 1692, jediná dřevěná stavba, která o necelých 30 let později přežila velký místní požár.

Po nábřeží podél místní elektrárny a mlýnského kola jsme pak zamířili ke zřícenině hradu rovněž z 13. století, někteří z nás ještě navštívili přístav a pojedli pizzu či některou z místních ryb.

Naši nykopingskou základnu jsme opustili po 14. hodině a busem se přesunuli opět na místní letiště Skavsta.

Po malém občerstvení následoval přesun do tranzitního prostoru. Bezpečnostní kontrola proběhla naprosto bez problémů, sáčky na tekutiny a gely jsou tu na rozdíl od Prahy poskytovány bezplatně a jsou na několikeré použití. I duty free prodejny na Skavstě nabízejí převážně artikly se soby. Cestujícím je i v tranzitním prostoru k dispozici velký bar a nikotinu holdujícím kuřácký koutek se silným odvětráváním.

K letu do Prahy byl v pondělí 9. února přichystán jeden z nejstarších Boeingů 737-800 Ryanairu - letoun reg. EI-CTA. Boarding proběhl v dostatečném předstihu před plánovaným odletem. Vybrali jsme sedadla v zadní části. Posádka letadla byla až na velmi výrazného a svou profesi si maximálně užívajícího vedoucího kabiny Sinu československá.

Boarding o poznání koordinovanější než před pár dny v Praze byl ukončen a letoun pár minut poté vytlačen ze stojánky. Technický problém s pravým motorem měl však za následek návrat na původní předletovou pozici. Kapitán cestujícím oznámil, že se mechanici pokusí problém nalézt a opravit jej.

Zhruba po třiceti minutách byl aeroplán opět připraven k push-backu. Tomu předcházející slova kapitána: "Tak to zkusíme" však cestující mnoho nepovzbudila.

Boeing se na druhý pokus vydal k prahu dráhy 26, ze které přibližně 60 minut zpožděný letiště Stockholm/Skavsta úspěšně opustil. Na palubě probíhal po celou dobu letu, jež trval pouhou hodinu a 17 minut, čilý ruch. Vysoká frekvence pohybu byla zaznamenána jak u posádky, tak i cestujících.

Za pokusování sendviče s rostbeafem jsme pluli zimní večerní oblohou ku Praze. Na RWY 24 dosedl ryanairovský Boeing, který mimochodem flotilu společnosti ještě ten měsíc opustil, 17 minut po 19. hodině.

Skandinávskou výpravu, můžeme ohodnotit jako vskutku povedenou a není tak vyloučeno, že se do Nykopingu, Stockholmu nebo úplně jiné oblasti Švédska ještě někdy přes letiště Skavsta podíváme. Švédsko můžeme opravdu doporučit, Skandinávie opravdu stojí za to - a sobi taky :-)))

LKKV.info

Reportáže z předchozích výprav naleznete v sekci Letecké výpravy

Související odkazy:

Ryanair - stránky letecké společnosti

Wiktoria hotel - Forty Towers - stránky hotelu

Lanstrafiken - stránky autobusové dopravy

Nyköping - stránky města

SJ - stránky vlakové dopravy

Flygbussarna - stránky autobusů zajišťujících převážně dopravu z letišť

Skavsta Airport - stránka letiště poblíž Nyköpingu