Počátky karlovarského letiště jsou vskutku dobrodružné - již v květnu 1929 na něm přistál jakýsi Andrew Paton Holt, bankéř z Londýna. Přistání bylo přitom hodnoceno jako vynikající letecký a sportovní výkon, nejspíše vzhledem k ještě nepřipravenému povrchu. Svým předčasným odvážným přistáním otevřel novou epochu v dějinách karlovarské dopravy.

Karlovarská městská rada se výstavbou letiště zabývala již od roku 1925. Zpočátku nebylo jasné, kam letiště umístit. Podle dochovaného plánu z roku 1927 přicházely v úvahu pozemky ve Dvorech - hned vedle dostihové dráhy. Nakonec se městská rada rozhodla pro Olšová Vrata.

Během roku 1929 a 1930 provedlo ministerstvo veřejných prací úpravu terénu, potom byla zaseta tráva a nezbylo než čekat, až povrch ztvrdne. Zároveň byla postavena první skromná služební budova, která tvoří základ dnešního rozšířeného letištního objektu ŘLP.

V letech 1931 -1933 byla postavena odbavovací hala a hangár. Pro začátky létání sloužila travnatá dráha v délce 900 metrů napříč dnešního dráhového systému.

Počátkem roku 1931 bylo tedy letiště připraveno k provozu, dosud však nemělo přijímací budovu, celní, pasovou ani dopravní službu, hangár ještě nestál a koneckonců ani povrch nebyl natolik pevný, aby na něm mohl být zahájen pravidelný provoz.

I přes tyto svízelné podmínky však Československé státní aerolinie umožnily Karlovým Varům, aby se staly jakousi přípojkou na lince Mariánské Lázně - Praha, a tak dne 15. května 1931 v 8.05 hod. odstartoval z Karlových Varů první letoun. Od této chvíle mělo město v letecké dopravě pravidelné letecké spojení s Praho čtyřikrát denně. Do Mariánských Lázní trval let 15 minut, do Prahy jednu hodinu. Za jednu leteckou sezónu bylo na této lince přepraveno kolem 300 - 400 osob.

V roce 1936 bylo karlovarské letiště dokonce zařazeno do evropské sítě, takže jeho letový řád
v Praze plynule navazoval na linky do Budapešti, Bělehradu, Vídně, Berlína, Amsterodamu, Londýna, Paříže a dalších měst.

Počátky letiště jsou spojeny také s tragickou událostí. V červnu 1930, tedy v době, kdy tu bylo možno startovat a přistávat, byl na letišti uspořádán velký mezinárodní letecký míting, jehož se mimo jiných obratných letců zúčastnil také náš přední akrobat - štábní kapitán ing. František Malkovský. Jeho představení, které chtěl ukončit efektní piruetou kolmo k zemi však skončilo pádem nedaleko letiště (viz foto dole); těžce zraněný Malkovský byl sice odvezen do nemocnice, ale bohužel zemřel již během převozu.

V době okupace bylo letiště používáno pro výcvik pilotů Luftwaffe. Ke konci války v dubnu 1945 náletem amerických P-47 Thunderbolt bylo zničeno 20 letadel a velký hangár. Od války do roku 1952 bylo letiště používáno vojenským letectvem, např. s letadly C-2 Arado i Me-109 k ochraně hranic.
V letech 1958 - 1960 proběhla výstavba betonové vzletové a přistávací dráhy 29/11, asfaltových pojížděcích drah a odstavných ploch.

Největší rozvoj civilní letecké dopravy byl zaznamenán v polovině 70. let, kdy byly Karlovy Vary napojeny vnitrostátními linkami na Prahu, Brno, Ostravu a Bratislavu. Dopravu provozovaly ČSA letadly IL -14, později JAK-40. Od té doby se píše moderní historie letiště Karlovy Vary, která je
v současnosti dovršena přestavbou terminálu pro odbavení cestujících letadly Boeing B 737, výstavbou nové věže a Střediska letových navigačních služeb pro řízení letového provozu.

Milan Augustin, ředitel Státního okresního archivu Karlovy Vary

Historické pohlednice z let 1930 - 1934