Stručná historie karlovarského letiště

Počátky karlovarského letiště jsou vskutku dobrodružné - již v květnu 1929 na něm přistál jakýsi Andrew Paton Holt, bankéř z Londýna. Přistání bylo přitom hodnoceno jako vynikající letecký a sportovní výkon, nejspíše vzhledem k ještě nepřipravenému povrchu. Svým předčasným odvážným přistáním otevřel novou epochu v dějinách karlovarské dopravy.

Karlovarská městská rada se výstavbou letiště zabývala již od roku 1925. Zpočátku nebylo jasné, kam letiště umístit. Podle dochovaného plánu z roku 1927 přicházely v úvahu pozemky ve Dvorech - hned vedle dostihové dráhy. Nakonec se městská rada rozhodla pro Olšová Vrata.

Během roku 1929 a 1930 provedlo ministerstvo veřejných prací úpravu terénu, potom byla zaseta tráva a nezbylo než čekat, až povrch ztvrdne. Zároveň byla postavena první skromná služební budova, která tvoří základ dnešního rozšířeného letištního objektu ŘLP.

V letech 1931 -1933 byla postavena odbavovací hala a hangár. Pro začátky létání sloužila travnatá dráha v délce 900 metrů napříč dnešního dráhového systému.

Počátkem roku 1931 bylo tedy letiště připraveno k provozu, dosud však nemělo přijímací budovu, celní, pasovou ani dopravní službu, hangár ještě nestál a koneckonců ani povrch nebyl natolik pevný, aby na něm mohl být zahájen pravidelný provoz.

I přes tyto svízelné podmínky však Československé státní aerolinie umožnily Karlovým Varům, aby se staly jakousi přípojkou na lince Mariánské Lázně - Praha, a tak dne 15. května 1931 v 8.05 hod. odstartoval z Karlových Varů první letoun. Od této chvíle mělo město v letecké dopravě pravidelné letecké spojení s Praho čtyřikrát denně. Do Mariánských Lázní trval let 15 minut, do Prahy jednu hodinu. Za jednu leteckou sezónu bylo na této lince přepraveno kolem 300 - 400 osob.

V roce 1936 bylo karlovarské letiště dokonce zařazeno do evropské sítě, takže jeho letový řád
v Praze plynule navazoval na linky do Budapešti, Bělehradu, Vídně, Berlína, Amsterodamu, Londýna, Paříže a dalších měst.

Počátky letiště jsou spojeny také s tragickou událostí. V červnu 1930, tedy v době, kdy tu bylo možno startovat a přistávat, byl na letišti uspořádán velký mezinárodní letecký míting, jehož se mimo jiných obratných letců zúčastnil také náš přední akrobat - štábní kapitán ing. František Malkovský. Jeho představení, které chtěl ukončit efektní piruetou kolmo k zemi však skončilo pádem nedaleko letiště (viz foto dole); těžce zraněný Malkovský byl sice odvezen do nemocnice, ale bohužel zemřel již během převozu.

V době okupace bylo letiště používáno pro výcvik pilotů Luftwaffe. Ke konci války v dubnu 1945 náletem amerických P-47 Thunderbolt bylo zničeno 20 letadel a velký hangár. Od války do roku 1952 bylo letiště používáno vojenským letectvem, např. s letadly C-2 Arado i Me-109 k ochraně hranic.
V letech 1958 - 1960 proběhla výstavba betonové vzletové a přistávací dráhy 29/11, asfaltových pojížděcích drah a odstavných ploch.

Největší rozvoj civilní letecké dopravy byl zaznamenán v polovině 70. let, kdy byly Karlovy Vary napojeny vnitrostátními linkami na Prahu, Brno, Ostravu a Bratislavu. Dopravu provozovaly ČSA letadly IL -14, později JAK-40. Od té doby se píše moderní historie letiště Karlovy Vary, která je
v současnosti dovršena přestavbou terminálu pro odbavení cestujících letadly Boeing B 737, výstavbou nové věže a Střediska letových navigačních služeb pro řízení letového provozu.

Milan Augustin, ředitel Státního okresního archivu Karlovy Vary

 

Historické pohlednice z let 1930 - 1934

 

Avia B21.96 Škpt. p. pl. Františka Malkovského, letecký pluk 1, který se zabil na LKKV 8. června 1930
Pohlednice datována 8. 6. 1934
Čerstvě dostavěné budovy budoucího mezinárodního letiště
1930 - 1931
Vlevo na stojánce Avia / Fokker F - VII b, vpravo Junkers JU - 52 Lufthansy