Počátky karlovarského
letiště jsou vskutku dobrodružné - již v květnu 1929 na něm přistál jakýsi
Andrew Paton Holt, bankéř z Londýna. Přistání bylo přitom hodnoceno jako
vynikající letecký a sportovní výkon, nejspíše vzhledem k ještě nepřipravenému
povrchu. Svým předčasným odvážným přistáním otevřel novou epochu v dějinách
karlovarské dopravy.
Karlovarská městská
rada se výstavbou letiště zabývala již od roku 1925. Zpočátku nebylo jasné,
kam letiště umístit. Podle dochovaného plánu z roku 1927 přicházely v
úvahu pozemky ve Dvorech - hned vedle dostihové dráhy. Nakonec se městská
rada rozhodla pro Olšová Vrata.
Během roku 1929 a
1930 provedlo ministerstvo veřejných prací úpravu terénu, potom byla zaseta
tráva a nezbylo než čekat, až povrch ztvrdne. Zároveň byla postavena první
skromná služební budova, která tvoří základ dnešního rozšířeného letištního
objektu ŘLP.
V letech 1931 -1933
byla postavena odbavovací hala a hangár. Pro začátky létání sloužila travnatá
dráha v délce 900 metrů napříč dnešního dráhového systému.
Počátkem roku 1931
bylo tedy letiště připraveno k provozu, dosud však nemělo přijímací budovu,
celní, pasovou ani dopravní službu, hangár ještě nestál a koneckonců ani
povrch nebyl natolik pevný, aby na něm mohl být zahájen pravidelný provoz.
I přes tyto svízelné
podmínky však Československé státní aerolinie umožnily Karlovým Varům,
aby se staly jakousi přípojkou na lince Mariánské Lázně - Praha, a tak
dne 15. května 1931 v 8.05 hod. odstartoval z Karlových Varů první letoun.
Od této chvíle mělo město v letecké dopravě pravidelné letecké spojení
s Praho čtyřikrát denně. Do Mariánských Lázní trval let 15 minut, do Prahy
jednu hodinu. Za jednu leteckou sezónu bylo na této lince přepraveno kolem
300 - 400 osob.
V roce 1936 bylo karlovarské
letiště dokonce zařazeno do evropské sítě, takže jeho letový řád
v Praze plynule navazoval na linky do Budapešti, Bělehradu, Vídně, Berlína,
Amsterodamu, Londýna, Paříže a dalších měst.
Počátky letiště jsou
spojeny také s tragickou událostí. V červnu 1930, tedy v době, kdy tu
bylo možno startovat a přistávat, byl na letišti uspořádán velký mezinárodní
letecký míting, jehož se mimo jiných obratných letců zúčastnil také náš
přední akrobat - štábní kapitán ing. František Malkovský. Jeho představení,
které chtěl ukončit efektní piruetou kolmo k zemi však skončilo pádem
nedaleko letiště (viz foto dole); těžce zraněný Malkovský byl sice
odvezen do nemocnice, ale bohužel zemřel již během převozu.
V době okupace bylo
letiště používáno pro výcvik pilotů Luftwaffe. Ke konci války v dubnu
1945 náletem amerických P-47 Thunderbolt bylo zničeno 20 letadel a velký
hangár. Od války do roku 1952 bylo letiště používáno vojenským letectvem,
např. s letadly C-2 Arado i Me-109 k ochraně hranic.
V letech 1958 - 1960 proběhla výstavba betonové vzletové a přistávací
dráhy 29/11, asfaltových pojížděcích drah a odstavných ploch.
Největší rozvoj civilní
letecké dopravy byl zaznamenán v polovině 70. let, kdy byly Karlovy Vary
napojeny vnitrostátními linkami na Prahu, Brno, Ostravu a Bratislavu.
Dopravu provozovaly ČSA letadly IL -14, později JAK-40. Od té doby se
píše moderní historie letiště Karlovy Vary, která je
v současnosti dovršena přestavbou terminálu pro odbavení cestujících letadly
Boeing B 737, výstavbou nové věže a Střediska letových navigačních služeb
pro řízení letového provozu.
Milan
Augustin, ředitel Státního okresního archivu Karlovy Vary
|