S LOTem do Varšavy;
podzimní výprava do polské metropole
na veletrh cestovního ruchu
24. - 26. září 2010

Jednoho jarního dne přišel náš kamarád Honza R. se zprávou, že na konci 9. měsíce roku 2010 zamíří v rámci své profese na veletrh cestovního ruchu do polské Varšavy. Návštěva nám dosud neznámé evropské metropole začala být ještě reálnější, když jsme na termín posledního zářijového víkendu objevili zpáteční letenky LOTu za něco málo přes dva tisíce se všemi poplatky. Proč, čím a kdy letět do Varšavy bylo tedy jasné. Na Embraery polského národního dopravce - nám dosud z interiéru neznámý typ letadla - jsme se opravdu těšili. Jak se ukázalo později, oprávněně.

K letu do Varšavy jsme zvolili první ze tří denních linek LOTu z Prahy (v neděli pouze dvě), tedy tu odlétající z Ruzyně v 9:35 hod. K cestě na letiště opět posloužil autobus Student Agency. Check-in LOTu je možné také provést 24 hodin před odletem přes web (snad jedinou společností tuto vymoženost doposud v našich zeměpisných šířkách nepraktikující jsou Smart Wings), a tak zbývalo jen odevzdat na přepážce bag drop off kufříky, poklábosit s některými z na Ruzyni pracujících přátel a zamířit do tranzitního prostoru ke gatu C10 k odletu. Dopolední spoj obsluhoval Embraer 170 reg. SP-LDA.

Velmi solidně obsazený letoun, ve kterém, jak se později ukázalo, bylo však množství cestujících přes Varšavu transferujících (např. do New Yorku, Newarku či nově LOTem nalétávané destinace ve Vietnamu - Ha Noie). Kapitán letu LO 524 Matěj Groševskij přivítal během pojíždění, jak to snad u všech leteckých společností (nezažili jsme u ČSA ani TVS) bývá, popřál pěkný let a zamířil na nám doposud nevyužitou runway 13. První náš vzlet z této dráhy proběhl v 9:43 hod. Letoun nejprve letěl pár minut v ose a pak zamířil ostrou levou zatáčkou na severovýchod. Ve výšce přibližně 10 km cestovní rychlostí 800 km/h pokračoval Embraer podél Jelení Hory a Wroclavi k Varšavě. I tady nám bylo dopřáno přiblížení okruhem. Po pravé zatáčce následoval pohled na varšavské centrum zahalené v mlze a pak již jen terminál mezinárodního Chopinovo letiště ve Varšavě. Na dráhu 15 dosedl letoun v 10:40 hod. a doroloval na jednu z průjezdných stojánek poblíž terminálu A.

V příletové hale se nachází malý stánek poskytující turistické informace a přímo naproti němu i stánek novinový, ve kterém je možné zakoupit jízdenky na MHD. Zvolili jsme třídenní lístky za 16 zlotých. Bus č. 175 spojuje varšavské letiště s centrem metropole. Cesta trvá přibližně dvacet minut. Dvě stanice před samotným centrem jsme přestoupili na tramvaj č. 25, která nás po přibližně čtvrthodině dopravila před námi zvolený hotel ve čtvti Praga na východním předměstí, jež se zároveň nacházel pouhé tři stanice tramvaje od starého města. Hotel Hetman, naše dočasná základna, se ukázal být i z tohoto důvodu vskutku velmi dobrou volbou. Nejen poloha, ale i služby a prostředí hotelu nás mile překvapily.

A právě prohlídce starého města jsme vyhradili páteční odpoledne. Obloha bez mráčku a příjemná teplota přímo vybízela k posezení na Staroměstském náměstí, tzv. Rynku Starego Miasta. Nejprve jsme si však prohlédli Zámecké náměstí. Začít prohlídku starého města právě zde ostatně doporučují téměř všichni turističtí průvodci. Zámeckému náměstí dominuje 22 m vysoký sloup krále Zikmunda III. Vasy, za jehož vlády přišel Krakow o status hlavního města, aby jej získala právě Varšava. Sloup je údajně druhým nejstarším světským památníkem v Polsku.

V souvislosti s tímto náměstím nelze opomenout Královský zámek, který byl po zničení během druhé světové války, tak jako ostatně téměř celá Varšava, během sedmdesátých a osmdesátých let 20. století opět vybudován.

Ulicí Swietojanskou jsme podél katedrály sv. Jana, nejstarší z varšavských kostelů, pokračovali na zmíněný Rynek. Na náměstí se sochou mořské panny Syreny uprostřed se nachází spousta kavárniček, obchůdků s obrazy, laviček a také všudypřítomných holubů. Z východní části náměstí je to jen pár kroků na vyhlídku na řeku Vislu a varšavskou čtvrť Praga.

Za polizování pro svou velikost opravdu těžko zdolatelné zmrzliny jsme ještě prozkoumali zákoutí Barbakanu a městských hradeb.

Večer se již nesl ve znamení veletrhu, se kterým naše polská cesta souvisela, a v rámci něj konajícího se večírku. Našemu kamarádovi Honzovi R. patří ještě jednou poděkování i za možnost návštěvy této akce.

Rovněž během celého sobotního dne zářilo nad Varšavou slunce a na obloze neplul jediný mrak. Jeho první část se nesla ve znamení veletrhu cestovního ruchu nacházejícího se na ulici Marsa východně od centra Varšavy. Z leteckých společností tu měly své zastoupení polské Enter Air, Wizz Air, Turkish Airlines nebo Petra Airlines. Z prezetujících se zemí byly poměrně hojně zastoupeny řecké ostrovy, zejm. Jónské, oblíbené Portugalsko včetně Madeiry a Azorských ostrovů, Finsko, Litva, ale třeba také Namibie, Angola, Syrie, Egypt či Izrael, samozřejmě Česko, Slovensko nebo domácí Polsko.

Odpoledne nás autobus č. 116 dopravil do Parku Lazienki, bývalého letního sídla krále Stanislava Augusta Poniatowského. K vidění je tu např. bývalá královská rezidence - Palác na vodě, podle římského divadla postavený Ostrovní amfiteátr nebo památník Jana III. Sobieského. Po parku volně pobíhá nejen množství veverek, ale i vypelichaných pávů. Občas je návštěvníci zaženou do místa, ze kterého pravděpodobně do zavírací doby není úniku.
Samotné jezero poblíž paláce slouží k projížďkám na loďkách vzdáleně připomínajících benátské gondoly, pod vodní hladinou pluje úctyhodné množství např. kaprů a sumců ještě úctyhodnějších velikostí. Cestou do hotelu jsme ještě zběžně shlédli varšavskou dominantu - Palác kultury (dříve Palác Josefa Stalina), jež byl v roce 1955 právě v duchu stalinovských výškových budov v Moskvě dostavěn.

Opravdu nádherný podzimní večer, kdy na pobyt venku bohatě stačil svetr nebo mikina, jsme mj. vyhradili průzkumu nedaleké katedrály sv. Floriana a v přilehlém parku i pár kouskům hip-hopu souvisejících s právě probíhajícím Festivalem Praski. Opravdu uvolněná a nekomerční atmosféra.

O poslední zářijové neděli dorazili do Varšavy běžci maratonu. A tak mnoho linek MHD doznalo větších či menších změn ve svých trasách. Na místní mezinárodní Chopinovo letiště jsme se však dostali bez nejmenších komplikací. K odbavení posloužil self check-in a v době do odletu zbývající prohlídka místních shopů a krátký spotting.

Nedělní popolední let do Prahy obsluhoval Embraer 175 reg. SP-LIF. Z dráhy 33 odstartoval opět snad i díky veletrhu úctyhodně zaplněný letoun o pár minut později. Ve výšce přibližně 9700m plul po nebi cestovní rychlostí 750 km/h a venkovní teploty -45°C ku Praze, na jejíž dráhu 24 přistál chvilku před 2. hodinou odpolední a zamířil opět k jednomu z "C-čkových" gatů.

Nezbývalo než opustit Embraer polského národního dopravce a zamířit opět do největšího z měst západočeského lázeňského trojúhelníku.

LOT, člen seskupení Star Alliance, který je jedinou společností ze zemí bývalé Visegradské čtyřky provozující dálkové lety (Chigago, New York, Ha Noi) nás velmi mile překvapil jak svými Embraery, tak svým servisem na přibližně hodinu trvajícím letu. Vytknout nelze nic ani palubnímu personálu. Cestování s touto společností tak lze vřele doporučit. Využijeme jejich služeb rádi i v budoucnu.

 

Jirka N. (LKKV.info), Kuba J. a Honza R.

Reportáže z dalšího cestování naleznete v sekci Letecké výpravy

Související odkazy:

LOT - Polish Airlines - stránky letecké společnosti

Praha Airport - webové stránky letiště v Praze

Warsaw - Frederic Chopin Airport - stránky letiště ve Varšavě

Hotel Hetmann - naše varšavská základna

TT Warsaw - stránky o varšavském veletrhu

Mapa starého města Varšavy